200 tisíc na boj proti kouření. V lékárnách pomůžou kuřákům

Tým Kardiovize Brno 2030 je součástí Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a dotace byla přidělena z programu Ministerstva zdravotnictví České republiky „Rozvojové projekty zdravotní péče“ pro rok 2016. „Lékárna, která pomáhá přestat kouřit“ doplňuje dlouhodobou aktivitu Kardiovize Brno 2030, která mapuje aktuální zdravotní rizika Brňanů. Do roku 2030 je chce pomoci minimalizovat prostřednictvím preventivních programů. Například na potenciální či začínající mladé kuřáky se zaměřuje program Kardiovize Brno 2030 „10 důvodů proč nekouřím“.

Třetina pasivních kuřáků

Průřezová studie Kardiovize Brno 2030 ukázala, že v brněnské populaci ve věkové skupině 25 až 64 let kouří 23,5 procenta mužů a 20,5 procenta žen. Bývalých kuřáků je mezi muži 31,3 procenta a mezi ženami 23,2 procenta. Pasivnímu kouření, tedy pravidelné expozici cigaretovému kouři, je vystaveno uvedlo 34 procent dotázaných. Děje se to na nejčastěji v restauracích (25,5 procenta). Denní pasivní vystavení tabákovému kouři uvedlo necelých devět procent.

Z celkového počtu 2152 respondentů bylo 77,5 procenta pro zřízení nekuřáckých restaurací (86,9 procent ve skupině celoživotních nekuřáků a 55,3 procenta ve skupině aktivních kuřáků). Alespoň jednou týdně navštěvuje restaurace a podobná stravovací zařízení 29,9 procenta respondentů studie, z této skupiny by 79 procent preferovalo nekuřácké restaurace a jen 9,5 procenta je proti.

Drobná znamení kuřáka

V rámci aktivit programu „Lékárna, která pomáhá přestat kouřit“ tedy vznikl vzdělávací kurz pro lékárníky a farmaceutické asistenty z nemocničních lékáren a podpůrný elektronický (e-learningový) program. Podle hlavního řešitele projektu lékaře Ondřeje Sochora si program klade za cíl přispět ke zvýšení počtu kuřáků, kteří se pokusí svého zlozvyku zbavit. Hledáni budou zejména mezi klienty nemocničních lékáren, navíc se speciálně zaměří na pacienty před plánovanou operací.

V projektu si ani nelámali hlavu s tím, jak poznají v lékárně kuřáka. „Kuřák má řadu drobných znamení. Jsou to zažloutlé prsty i zuby, četné vrásky, hlubší či chraplavý hlas, je cítit typickým pachem cigaret, a nosívá krabičku v náprsní kapse.  Můžete si ho splést s bývalým kuřákem, toho však dotaz na kuřáctví většinou neurazí, spíše se rád pochlubí, že už se toho kouření zbavil,“ doplňuje Ondřej Sochor. Lékárníci se podle něj učí oslovit kuřáky optimálním způsobem,  informovat o léčbě závislosti na tabáku a jejich možnostech přímo v lékárně, a nabídnout účinnou pomoc.

Úspěch jako hrom

„Tento projekt také využívá herce. Ti spolupracovali i na předchozích seminářích organizovaných Českou lékárnickou komorou a PACE 2015. Ty spočívaly zejména v teoretických znalostech, v našich seminářích byla možnost si vyzkoušet komunikaci s (herci) kuřáky motivovanými i zcela nemotivovanými, agresivními či plachými. Podle mých informací se do všech školení dohromady zatím zapojilo 29 lékáren a doposud se do odvykání kouření v nich pustilo 300 kuřáků. To je úspěch jak hrom. Vědecky hodnotit úspěšnost odvykání kouření je však možné minimálně po 6 nebo 12 měsících,“ doplňuje Ondřej Sochor.