Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?

22.09.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Cukrovary patři k České republice již nejméně 200 let. Ovšem za posledních 30 let se pole osázená cukrovou řepou zmenšila na polovinu. Od 1. října přestávají platit kvóty EU na výrobu cukru. Jedná se o hrozbu, či příležitost pro naše cukrovary? Může cukr potkat osud másla? A kolik se v ČR vyrobí cukru? Jsme soběstační?

Cukr je mnohdy označován za bílé zlato. EU je největším výrobcem řepného cukru na světě - vyrobí se v ní přibližně polovina celkové světové produkce. Nicméně řepný cukr tvoří cca 20 % z celosvětově vyrobeného cukru a dalších cca 80 % pochází z cukrové třtiny. EU od 30. září ruší množstevní kvóty a to může cenu tohoto bílého zlata velmi ovlivnit. Jak to vidí naše cukrovary? Kolik se vůbec vyrobí cukru v ČR? 

Cukrová repa se u nás pěstuje na ploše cca 60 tisících hektarů

agriculture_2499860_1920

Zdroj: Pixabay 

Proč EU zavedla kvóty? 

Společenská zemědělská politika (SZP) již od začátku patřila mezi dominantní témata při zakládání EHS (dnešní EU). SZP také patřila mezi nejožehavější témata a tvoří značnou finanční zátěž. SZP je často kritizována kvůli dotacím na nadprodukci, deformování trhu, plýtváním, podporu nemoderních postupů, špatné ochraně životního prostředí a podporu velkých společností.

V rámci SZP stojí na jedné straně zemědělci, kteří touží po odbytu svých produktů a dotacích. Ruku v ruce s nimi jde potravinová soběstačnost a také názory veřejnosti (nevypadá dobře, když se likvidují stáda skotu, zaorávají papriky, vylévá mléko apod.). Na druhé straně stojí to, že prostřednictvím dotací prakticky všichni platíme SZP a my jako zákazníci bychom měli mít na výběr, jestli si koupíme dražší nedotovanou potravinu z EU, nebo levnější potravinu z Afriky, Asie, či východní Evropy.

Kvůli SZP se některých komodit vyprodukuje nadbytek, na to musí reagovat státy a EU. Ty se jich snaží zbavit (proto máme mléko ve školách, vývozní subvence, vyvážení potravin z EU jako humanitární pomoc, plnění státních kladů anebo rovnou ničení potravin). Právě kvůli nadprodukci určitých komodit byly zavedeny kvóty - tedy stanovit množství, kolik může ten který stát vyprodukovat určité komodity (cukr, mléko a škrob).

Kvóty by se daly rozdělit na dva typy - jedny, které neurčují to, kolik může daný zemědělec osázet plodiny, chovat krav apod.. Omezují ale, na kolik hektarů té které plodiny a kusů dobytka dostane dotaci. Dalším typem jsou kvóty, které přímo omezují komodity a za jejichž překročení se platí pokuta.


Čtěte také: 

Hrozí propad cen cukru?

Ceny potravin

Které společnosti dominují na trhu čokolád?

Která země vyprodukuje nejvíce mléka?


Zrušení kvót na cukr

Systém kvót na cukr byl zaveden již v roce 1968. Ty měly společně s dotováním výroby cukru za úkol uchránit evropské cukrovary před levným dovozem asijského a jihoamerického třtinového cukru. Mezi lety 2006 až 2010 proběhla v EU významná reforma v oblasti cukrovarnictví, která měla za cíl omezení výroby cukru - v EU bylo uzavřeno cca 80 cukrovarů a snížila se produkce cukru o 6 milionů tun. V řadě členských států byla dokonce výroba cukru ukončena úplně. Za tento útlum zaplatila EU 5,4 miliardy EUR.

Kvóty fungují na rozdělení množství vyrobeného cukru mezi jednotlivé země (ČR měla kvótu cca 370 tisíc tun cukru) a cukrovary. Toto rozdělení od 1. října 2018 neplatí, kvóty přestávají platit a začíná tvrdá hospodářská soutěž.

Výroba cukru v ČR

V České republice se ročně vyrobí přibližně mezi 400 až 600 tisíci tun cukru. Ve výrobě cukru se řadíme v rámci EU na sedmé místo a jsme dlouhodobým exportérem cukru. Od začátku 90. let byly u nás rušeny cukrovary (dnes máme 7 cukrovarů, což je cca 10 % z roku 1990). To mělo za následek špatnou image EU, která byla nařknuta z likvidaci českého cukrovarnictví (přitom největší uzavírání cukrovarů probíhalo ještě před vstupem do EU). V kampani 2016/2017 ovšem bylo na českém území vyrobeno nejvíce cukru za posledních 30 let.

České cukrovary a kvóty 

V českých agrárních kruzích převládá mírný optimismus vůči chystanému zrušení kvót. Což dokazují slova ministra zemědělství Mariana Jurečky: „Po 49 letech se bude v Evropské unii znovu volně obchodovat s cukrem. Vnímám to jako velkou příležitost k rozvoji výroby cukru v České republice. Věřím, že i neregulované tržní prostředí dosavadní výsledky v pěstování cukrové řepy a ve výrobě cukru potvrdí a že příznivou bilanci výroby cukru se i nadále podaří udržet.“ O ministrově optimismu svědčí i otevřený dopis, který nabádá pěstitele cukrové řepy k její větší produkci právě kvůli zrušení kvót. Lehké nadšení můžeme slyšet i od zástupců Agrární komory, kteří uvádí, že tuzemští producenti jsou na evropském trhu plně konkurenceschopní. Český cukrovarnický průmysl musel v 90. letech a na začátku 21. století projít bolestnou restrukturalizací a náš trh je podle Agrární komory stabilizován. Navíc české cukrovary nevyrábí pouze cukr, ale také další výrobky jako krmiva, biopaliva, technický i pitný líh a hnojiva.

Uvidíme, jak české cukrovary zvládnou tuto příležitost. V každém případě se spotřebitel může těšit na levnější cukr, který může zacelit díru v peněžence po drahém másle a český spotřebitel si může opět užít tradiční české vánoční cukroví, aniž by mu to zruinovalo peněženku.


Zdroje: ČTK, Ministerstvo zemědělství, ČSÚ, Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Štítky:

Autor článku

Michal Bureš

Michal Bureš

Šéfredaktor Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 4
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU