Jak získat dobrého zaměstnance? Firmy motivují, aneb vše o dovolené

29.09.2017 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Nezaměstnanost je nízká, a tak firmy těžce shánějí kvalitní a kvalifikované zaměstnance. Sahají dokonce i po jakési formě výhod: nabízejí týden dovolené navíc či příspěvek až 20 tisíc Kč. Firmy tak lákají zájemce o zaměstnání, aby pracovali právě pro ně. A zhruba třetina podniků toho využívá. Popíšeme, kdy si dovolenou vybrat můžeme a kdy ne, a co s ní, když už práci nemáme.

Zákon říká, že dovolená za celý rok má trvat 4 týdny. Nikde v zákonech však nenajdete, že by dovolená nemohla být delší. A tak toho podniky při náboru zaměstnanců využívají a volno svým lidem prodlouží o týden. Když se na to ale podíváme z finančního pohledu, podnikům a dokonce i těm zaměstnancům se víc vyplatí bonus formou finančního příspěvku na dovolenou.

Když vám zaměstnavatel zaplatí zájezd a dovolenou

Příspěvek na dovolenou je omezen a zaměstnavatel ho může poskytnout až do výše 20 tisíc Kč za pracovní rok. Ale zaměstnanec ho může čerpat i pro svou nejbližší rodinu. Zde je však podmínka, že onen příspěvek musí být nepeněžní příspěvek. Může to třeba být proplacení faktury cestovce, nebo provozovateli letního pobytu, či dětského tábora.

Zde je určitá výhoda, protože tento příspěvek je na zaměstnancově straně osvobozen od daně z příjmů a také od sociálních a zdravotních odvodů. Na straně zaměstnavatele se tak jde o nedaňový náklad, ale i tak je zdanění celkově výhodnější, než kdyby vyplatil peněžní odměnu. Zaměstnanec totiž odvádí ze superhrubé mzdy 40 až 50 %. U nedaňových nákladů se odvádí pouze daň z příjmů právnických osob, tedy 19 %.

summer_814679_640

Volno určuje chlebodárce

S dovolenou to ale není zas tak jednoduché. Zákoníkem práce je dáno, že termín dovolené určuje zaměstnavatel. Musí tak zohlednit provoz podniku, měl by ale brát ohled také na zájmy zaměstnanců. Každému pracovníkovi by tak měl umožnit vzít si alespoň část dovolené v létě, kvůli letním prázdninám o volnu dětí. A tak je většinou čerpání dovolené založeno na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Existují ale případy, kdy zaměstnavatel přiznat volno nemusí. Když v podniku nastane nějaká provozní kalamita a zaměstnanec je postaven před mnoho pracovních úkolů, na které pouze jejich část, která nemá volno, nestačí, pak dovolenou dostat nemusí. Volno pracovník nedostane také tehdy, vyskytnou-li se překážky v práci na jeho straně. Jestliže je třeba zaměstnanec na neschopence, nebo pokud ošetřuje jiného člena rodiny.

Dovolená nemusí být z uvedených důvodů ani vyčerpána. Zaměstnanci je pak automaticky převedena do dalšího roku. A když zaměstnavatel neurčí termín dovolené pracovníkovi do poloviny následujícího roku, zaměstnanec to může udělat sám. Zde jsou ale také nějaké podmínky, musí to udělat písemně a nejméně 14 dnů před začátkem dovolené.

Mám dovolenou a nemám práci, zrušení volna

V práci končíme a dovolená nám ještě zbyla? Zaměstnavatel ještě před ukončením pracovního poměru může nařídit její výběr. A pokud už nepracuji a dovolenou mám, bude mi proplacena.

Může se výjimečně stát, že zaměstnavatel dovolenou zruší. Pak ale musí zaměstnanci uhradit všechny náklady spojené se zrušeným volnem, které již zaměstnanec zaplatil, tedy například storno zájezdu.

Anketa

Z ankety, které se v Praze zúčastnilo necelých dva tisíce zaměstnanců, bylo po vyhodnocení jasné, že 26 % tázaných si skutečně užívá jednoho týdne navíc nad stanovený měsíc dovolené. Dvě procenta přiznala finanční příspěvek od chlebodárce a 8 % využívalo obojí, tedy peníze i týden volna navíc. Necelých 64 % respondentů ale neměla k dispozici ani týden dovolené navíc, ani peníze, jako benefit k volnu. Pokud bychom měli anonymní anketě věřit, třetina firem skutečně penězi, nebo volnem navíc, případně obojím své lidi motivuje.

(foto Pixabay) 

Štítky:

Autor článku

Martin Ježek

Martin Ježek


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU