Od ledna 2018 teče z kohoutků dražší voda. O kolik?

Většina měst, obcí a vodohospodářských společností zvýšila od ledna 2018 ceny vodného a stočného – byť jen nepatrně, často pouze o meziroční míru inflace.  Ceny vody pro rok 2018 se region od regionu liší, protože v České republice funguje několik tisíc vlastníků vodohospodářské infrastruktury i provozních společností.

Některá města zatím ceny vody pro rok 2018 zveřejnila pouze orientační a o jejich platnosti budou zastupitelstva teprve rozhodovat. Jinde už jsou ceny známé. „Například v Praze si lidé od nového roku připlatí necelé dvě koruny za metr krychlový pitné vody. Navýšení ceny vody v metropoli odpovídá inflačnímu růstu provozních nákladů a nájemného vyplácenému hlavnímu městu Praze,“ říká Tomáš Ondra z portálu Vodárenství.cz.

V Brně lidé zaplatí za vodné a stočné stejnou cenu jako v roce 2017, tedy 76 korun za metr krychlový pitné vody. Nejvýznamnější vodárenská společnost v Moravskoslezském kraji, Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, která v regionu drží tak zvanou solidární cenu, stanovila výši vodného a stočného na 81,07 korun za kubík vody. V Ostravě, kde provozují infrastrukturu Ostravské vodárny a kanalizace, zůstává cena vody pod celostátním průměrem 85 korun za kubík.

Vodárenské společnosti musí při stanovování ceny vodného a stočného respektovat regule. Cenovou politiku vodního hospodářství reguluje ministerstvo financí. Z ceny vody, kterou domácnosti zaplatí, odchází 41 % do veřejných rozpočtů v podobě daní a další odvodů. DPH na vodné a stočné je 15 %.

Cena vody pod státním dohledem

„Cenu vodného a stočného reguluje také ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zdravotnictví a samotné obce či kraje. Toto široké rozčlenění může v praxi někdy přinášet komplikace,“ dodává Tomáš Ondra. 

Při tvorbě ceny vody hrají klíčovou roli dva pojmy. Nejprve jsou to ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, které prozkoumá kontrolní orgán ministerstva financí. Druhým pojmem je přiměřený zisk, jenž se následně zahrnuje do kalkulace věcně usměrňované ceny.

„Přiměřený zisk z regulované ceny by měl dané vodárenské společnosti poskytnout adekvátní návratnost použitého kapitálu. Samotnou míru výnosnosti určuje opět ministerstvo financí, které ji stanovilo ve vodárenství na 7 % z vloženého kapitálu, a zároveň nesmí zisk meziročně narůst o více než 7 % za vyrobenou jednotku s porovnáním se skutečností předcházejícího období,“ vysvětluje Tomáš Ondra. Do zmiňovaného použitého kapitálu spadá například infrastrukturní nebo provozní majetek.

Do věcného usměrňování ceny jsou zahrnuty ekonomicky oprávněné náklady doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk a odváděná daň. O tom, co oprávněným nákladem je, nebo není, rozhoduje legislativa. 

Z ekonomického hlediska je oprávněným nákladem například nájemné za pronájem infrastrukturního vodohospodářského majetku využívaného pro výrobu a dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod či vynaložené prostředky na modernizaci vodovodů a kanalizací. „Některé vodárenské společnosti si také účtují paušální poplatek za připojení k vodovodní síti, kde položka závisí na kapacitě vodoměru a nesmí přesáhnout 15 % úplných vlastních nákladů,“ doplňuje Tomáš Ondra.

Kvalita vody roste

V posledních letech se do obnovy vodohospodářské infrastruktury a zkvalitnění služeb dodávek pitné vody investuje zhruba 10 miliard korun ročně. Kvalita vody se posuzuje podle řady ukazatelů, mezi které patří třeba počet překročení limitních hodnot, mezních nebo nejvyšších mezních hodnot.

Zároveň se monitoruje řada chemických, fyzikálních a mikrobiologických hodnot. „V tomto ohledu se Česká republika řadí k zemím s nejnižším výskytem těchto znečištění. Troufáme si říct, že kvalita pitné vody v České republice patří k nejen evropské, ale možná i světové špičce,“ uzavírá Tomáš Ondra.

Čtěte také:

• 10 tipů, jak ušetřit na teple
• Dalších 10 tipů, jak ušetřit teplo