O kolik si skutečně polepšíte při zvýšení hrubé mzdy o tisícovku?

Zaměstnavatelé platí za zaměstnance povinné pojistné, a sice sociální pojištění v sazbě 25 % z hrubé mzdy zaměstnance a zdravotní pojištění v sazbě 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Zaměstnanci z hrubé mzdy odvádí zdravotní pojištění (4,5 %), sociální pojištění (6,5 %) a daň z příjmu. Někteří zaměstnanci pracují současně pro dva zaměstnavatele, např. pro oba na zkrácený úvazek, povinné pojistné se počítá stejným způsobem z obou hrubých mezd. Sociální pojištění i zdravotní pojištění se počítá stejně bez ohledu na životní situaci, např. počet vychovávaných dětí.

Rozdílná částka pro zaměstnavatele a zaměstnance

Zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč tedy stojí ve většině případů zaměstnavatele 1 340 Kč, protože odvádí za zaměstnance v souhrnu na povinném pojistném 34 %. A zaměstnanci si v čistém z důvodů placení povinných daní nepolepší o celou tisícikorunu, ale zpravidla jen o 680 Kč. V některých příkladech je však situace odlišná, jak si ukážeme na praktických příkladech. Zejména při práci na dohodu o provedení práce nebo na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než minimální mzda, protože se u nestátních pojištěnců provádí při výpočtu zdravotního pojištění dopočet do minima.

• Praktický příklad 1): na hlavní pracovní poměr

Zaměstnanec Boháček měl v červnu hrubou mzdu 32 000 Kč. Od července mu však zaměstnavatel zvýšil hrubou mzdu na 33 000 Kč. Pan Boháček je svobodný a uplatňuje při výpočtu zálohy daně z příjmu pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. V přiložené tabulce máme uvedenu čistou mzdu pana Boháčka za červen i červenec i mzdové náklady zaměstnavatele.

• Z hrubé mzdy ve výši 32 000 Kč je panu Boháčkovovi sraženo sociální pojištění ve výši 2 080 Kč (32 000 Kč x 6,5 %), zdravotní pojištění v částce 1 440 Kč (32 000 Kč x 4,5 %) a daň z příjmu ve výši 4 365 Kč (32 000 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 % - 2 070 Kč).
• Z hrubé mzdy ve výši 33 000 Kč je panu Boháčkovi sraženo sociální pojištění v částce 2 145 Kč (33 000 Kč x 6,5 %), zdravotní pojištění ve výši 1 485 Kč (33 000 Kč x 4,5 %) a daň z příjmu ve výši 4 575 Kč (33 000 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 % - 2 070 Kč).

• Praktický příklad 2): daňové zvýhodnění na děti

Zaměstnankyně Černá měla v červnu hrubou mzdu 32 000 Kč a od července však již 33 000 Kč. Paní Černá však uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti ve výši 2 884 Kč. I paní Černé se však zvýší čistá mzda o 680 Kč jako panu Boháčkovi. Čistou mzdu má však oproti panu Boháčkovi v obou měsících vyšší právě o daňové zvýhodnění ve výši 2 884 Kč.

• Výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění je v případě paní Černé stejné jako u pana Boháčka v prvním příkladě. Při hrubé mzdě 32 000 Kč je daň z příjmu 1 481 Kč (32 000 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 % - 2 070 Kč – 2 884 Kč). Při hrubé mzdě 33 000 Kč je daň z příjmu 1 691 Kč (33 000 Kč x 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru) x 15 % - 2 070 Kč – 2 884 Kč).

• Praktický příklad 3): DPP do 10 tisíc

Penzista Kučera si přivydělává pro zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s měsíční hrubou odměnou ve výši 9 000 Kč. Za červenec však obdrží pan Kučera hrubou odměnu 10 000 Kč. Pan Kučera má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje při výpočtu čisté měsíční odměny daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. V takovém případě stoupnou mzdové náklady zaměstnavatele, hrubá odměna i čistá odměna o 1 000 Kč. Důvodem je skutečnost, že z hrubé odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně se neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Sociální pojištění a zdravotní pojištění neplatí ani zaměstnavatel ani zaměstnanec. I při práci na dohodu o provedení práce je možné uplatňovat daňové slevy, při podepsaném prohlášení k dani vždy alespoň na poplatníka. Při uplatnění daňové slevy na poplatníka se neplatí nic na dani z příjmu fyzických osob do hrubé mzdy či hrubé odměny ve výši 10 290 Kč.