Kdo má nárok na dodatkovou dovolenou?

Zaměstnanci ve státním sektoru mají ze zákona nárok na 25 dnů dovolené. Osobám, které pracují v soukromém sektoru, musí zaměstnavatel dopřát alespoň 20 dnů placené dovolené za rok. V obou případech se jedná o hranici, pod kterou s počtem dní nelze klesnout.

• Co je to dodatková dovolená?
• Co se počítá do nároku na dodatkovou dovolenou?
• Kdo má dodatkovou dovolenou?
• Jaká je náhrada mzdy za dodatkovou dovolenou?

Kdo má nejdelší dovolenou?

Zaměstnavatel může v rámci zaměstnaneckých benefitů svým pracovníkům umožnit dny dovolené nad rámec. Dlouhodobě se navíc diskutuje o možnosti, že by i zaměstnanci soukromého sektoru měli mít ze zákona právo na minimálně 25 dnů stejně jako ti ve státním. 

Speciální výjimku tvoří pedagogičtí pracovníci. Ti u nás mají dovolenou 8 týdnů.

Co je to dodatková dovolená?

Dodatková dovolená je blíže specifikována v § 215 Zákoníku práce. Mají ji ti zaměstnanci, kteří pracují za zvláště obtížných anebo zdraví škodlivých podmínek. Jedná se především o osoby, které vykonávají práci pod zemí, těží nerosty, razí tunely apod.

Za 1 nepřetržitě odpracovaný kalendářní rok jim náleží 1 týden dodatkové dovolené. Týdnem se zde rozumí 7 dnů placeného volna. Pokud by zaměstnanec takto pracoval jen určitou část roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené. Za každých 21 odpracovaných dní bude zaměstnanci náležet 1/12 ze sedmi dnů. Pokud by poměrná část byla kratší než 1 den, zaokrouhlí se na půlku dne.

Zdroj: Shutterstock

Co se počítá do nároku na dodatkovou dovolenou?

Do nepřetržitě trvajícího pracovního poměru se počítá i případ, kdy zaměstnanec se zaměstnavatelem ukončil pracovní smlouvu, avšak ihned poté došlo k navázání na smlouvu novou u toho stejného zaměstnavatele. Do nároku na dodatkovou dovolenou se navíc počítá i doba strávená doma při pobírání peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku.

Dále je započítána i doba ošetřování dítěte anebo jiného člena domácnosti. Pracovní neschopnost je započítávána jen tehdy, vznikla-li následkem nemoci z povolání anebo pracovního úrazu při výkonu povolání a plnění pracovních úkolů.

K zápočtu nedojde v případě, kdy má zaměstnanec absenci z důvodu osobních překážek v práci, jestliže nespadají do právního předpisu.

Kdo má dodatkovou dovolenou?

Dodatková dovolená náleží osobám, které pracují s vysoce infekčním materiálem anebo jsou vystaveny přímému riziku nákazy. Další skupinou jsou zaměstnanci, jejichž pracovní náplň spočívá v péči a ošetřování duševně chorých a mentálně postižených osob anebo pacientů, kteří se léčí s nakažlivou formou tuberkulózy.

Dále sem spadají ti, kteří za ztížených podmínek vychovávají mládež, anebo působí jako zdravotníci a ostatní pracovníci Vězeňské služby České republiky za předpokladu, že přicházejí do přímého styku s obviněnými ve vazební věznici anebo s odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody.

Pro všechna výše zmíněná povolání platí, že osoby musí pracovat alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Toto pravidlo se však nevztahuje na ty, kteří:

• pracují v prostředí, ve kterém jsou vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
• pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku,
• provádějí kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v komorách,
• pracují nepřetržitě minimálně 1 rok v tropických anebo v jiných zdravotně obtížných oblastech.Tyto oblasti pak stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.

Jaká je náhrada mzdy za dodatkovou dovolenou?

Při výpočtu se vždy vychází z průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za předešlé čtvrtletí. Za dovolenou pracovníkům z tohoto průměru náleží náhrada mzdy ve výši 100 %.

Čtěte také:

• Kde ve světě je nejdelší dovolená?
• Jak je to s příspěvkem zaměstnavatele na dovolenou?
• Můžete mít dovolenou ve zkušební době?