Může zaměstnanec od zaměstnavatele dostávat peníze v cizí měně?

V České republice působí celá řada nadnárodních společností, pro které by nebyl problém vyplácet svým zaměstnancům odměnu za práci v jiné měně, než je česká koruna. I celá řada českých obchodních společností je závislá na vývozu, a tak by mohla vyplácet své zaměstnance třeba v eurech. Asi by to všichni nechtěli, ale mnozí by to uvítali. Někdo spekuluje na zahraničních investičních trzích. Jiný zase často nakupuje v cizozemských e-shopech. Někdo by zase třeba než v českých korunách radši spořil v eurech. A mnozí by uvítali zahraniční měnu pro své dovolenkové cesty do zahraničí. Šlo by to, aby byli takoví zaměstnanci vypláceni v zahraniční měně?

• V jaké měně můžete dostat v Česku mzdu?
• V jaké měně můžete dostat v zahraničí mzdu?
• Cestovní náhrady v korunách či v cizí měně?

Zdroj: Depositphotos

Zákonnými penězi v ČR jsou jen české koruny

Zákoník práce nařizuje zaměstnavatelům vyplácet zaměstnancům odměnu za jejich v zákonných penězích. Co jsou zákonné peníze?

Zákoník práce odkazuje na zákon o České národní bance. A ten určuje, že zákonnými penězi při všech platbách na území České republiky jsou ve své nominální hodnotě bankovky a mince vydané Českou národní bankou. Dále pak, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká. Proto zaměstnanec musí dostávat výplatu, a nejen tu v hotovosti, ale i když je mu poukazována bezhotovostně na účet, v českých korunách. 

Tip: Jaký je kurz koruny vůči jiným měnám?

Výjimka pro zaměstnance působící v zahraničí

Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí je však možné s jejich souhlasem poskytovat mzdu v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz. Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený ČNB platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy.

Smlouva podle německého nebo slovenského zákoníku výplatu v eurech umožňuje

Zákoník práce však není žádný svatý, liturgický text. Od jeho pravidel se lze odchýlit ve prospěch zaměstnance. Proto by možná šlo, aby zaměstnanci, který o to požádá, byla vyplácena mzda v zahraniční měně, typicky v eurech. Nutit mu to zaměstnavatel ovšem nemůže.

Jenomže většina právníků se v praxi shodne na tom, že výplata v eurech nemusí být pro zaměstnance vždy výhodou. Jde třeba o riziko vyplývající ze změn kursu. A tak převažuje názor, že výplata mzdy v eurech namísto v českých korunách všeobecně nepřichází v úvahu, že se tedy nelze odchýlit od pravidel zákoníku práce, protože to není vždy ku prospěchu zaměstnance. I když by to někdy uvítali zahraniční manažeři působící v ČR.

Zákonná pravidla jsou však často obcházena, a to i v případě otázky měny, v níž zaměstnavatel vyplácí mzdu. Jednak bývají sjednávány namísto pracovních smluv podle zákoníku práce jiné smlouvy podle občanského zákoníku, na které pak omezení zákoníku práce nedopadají. Jenže v takovém případě hrozí postih za švarc-systém, protože závislá práce není vykonávána podle pravidel zákoníku práce.

A pak je tu ještě jedna možnost, když zaměstnavatelé sice sjednávají se zaměstnanci pro závislou činnost pracovní smlouvu, ale ne podle českého práva, nýbrž podle zahraničního práva. Typicky jde o německou nebo slovenskou právní úpravu, neboť jak v Německu, tak na Slovensku se platí eurem.

Cestovní náhrady i zálohy na ně zásadně ve valutách

Při výjezdu na zahraniční pracovní cestu přísluší zaměstnanci cestovní náhrady, zejména pak stravné, a to ovšem v cizí měně. Vyhláška Ministerstva financí určuje podle dané země, kam se cesta koná, výši stravného a také druh měny, v níž se stravné poskytuje.

Tip: Cestovní náhrady 2021 - zahraniční stravné, výše sazeb

Zálohu na výdaje na zahraniční pracovní cestu dostává zaměstnanec v hotovosti ve valutách, nebo je mu poskytnut šek, nebo mu zaměstnavatel zapůjčí platební kartu. Nicméně lze se dohodnout i na záloze vyplacené v českých korunách. Pak se pro přepočet použijí kurzy vyhlášené Českou národní bankou a platné v den vyplacení zálohy.

Do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty musí zaměstnanec zaměstnavateli náklady, které hradil na zahraniční pracovní cestu, vyúčtovat. Částku, o kterou byla poskytnutá záloha při zahraniční pracovní cestě nižší, než činí nárok zaměstnance, doplácí zaměstnavatel zaměstnanci v české měně. Po návratu do ČR tak už ne ve valutách. Ale mohou se od pravidla zákoníku práce odchýlit, takže konečné vyrovnání může proběhnout jak v českých korunách, tak v zahraniční měně.

Při vyúčtování zálohy použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu. Pokud zaměstnanec zálohu na výdaje na zahraniční pracovní cestě nedostal, použijí pro přepočet měn kurzy vyhlášené ČNB a platné v den nástupu zahraniční pracovní cesty. Vyrovnání musí proběhnout do 10 pracovních dnů od vyúčtování provedeného zaměstnancem.