(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 10:49)

Dobrý den, díky za vaše díky :) Nejsem si jistý, zda úplně chápu otázku. Vliv eurozóny na ČR je samozřejmě značný, a pokud se eurozóna dostane do problémů, budeme je mít i my. Vyšší inflace v eurozóně však nutně neznamená, že bude vyšší inflace také v ČR. Tu má v rukou Česká národní banka, a pokud se nepustí do podobných experimentů, jako ECB a další CB, koruna by nás svým posilováním měla před inflací dlouhodobě chránit. Pak je však velmi důležité, aby byla česká ekonomika dostatečně flexibilní a mohla se se silnou korunou rychle vyrovnat. A právě zde vidím problém. Například mzdová flexibilita směrem dolů je u nás díky regulacím pracovního trhu a síle odborů silně omezená. Pokud by koruna výrazně posilovala, je přitom zcela nezbytné, aby nominálním mzdám bylo v případě potřeby umožněno klesnout. Reálné mzdy by pak mohly zůstat stejné a nedošlo by ke zbytečnému, propouštění a růstu nezaměstnanosti.

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 10:37)

Dobrý den, správně jste si všiml, že tyto nové peníze do ekonomiky vůbec nedoputují. Zůstávají v bankovním sektoru, kde plní roli polštáře, díky kterému mají nyní banky zajištěno levné financování od centrální banky. Pokud by CB nezasáhla, musely by si banky půjčovat na mezibankovním trhu, což s kvalitou jejich úvěrového portfolia začínal být problém a řadě z nich by hrozil bankrot. Například ještě koncem minulého roku dosahoval výnos z jednoletých dluhopisů některých italských bank 8 % až 12 %, což bylo pro banku naprosto neúnosné. Dnes, kdy jsou zaplaveny likviditou od ECB, si italské banky mohou půjčovat za 2 %. Díky tomu se zklidnila také situace na trhu se státními dluhopisy, kde jsme svědky podobného pádu výnosů. Centrální banka tak svou měnovou politikou pomáhá zejména komerčním bankám a státům dále se zadlužovat, což ale následně vede k růstu inflačních tlaků a znehodnocování úspor domácností. Je to vlastně takový skrytý transfer bohatství od domácností do finančního sektoru. Tato záchrana bank se následně neprojeví ve státním rozpočtu (zvýšením výdajů, nebo státního dluhu), ale projevuje se skrytě snižováním kupní síly národních měn.

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 10:09)

Dobrý den, aktivum je to co vlastníte a pasivum to, čím je tento majetek krytý. Pokud máte například dům na hypotéku, je tento dům aktivum, zatímco hypotéka pasivum. Do jakých aktiv investovat? Na to nelze snadno odpovědět, protože záleží na tom, jaký výnos očekáváte, jaký máte vztah k riziku a jaký je váš časový horizont. Já si například oblíbil drahé kovy, ale počítám s tím, že se jedná o dlouhodobou investici. Někdo chce mít peníze k ruce a volí termínované vklady. Jiní volí reálná aktiva a inkasují rentu a další, kteří mají rádi své investice pevně pod kontrolou a nebojí se rizika, spekuluji s akciemi, nebo obchodují na forexu, jako klienti naší firmy. Protože vás neznám, nemůžu vám radit. A kdo vám radí i přesto, že vás nezná, tak na toho bacha :)

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 09:53)

Dobrý den, nemyslím. CDS za dluhovou krizi nemohou. Za tu je zodpovědná především dlouhodobě uvolněná měnová politika nízkých sazeb a rozhazovačná fiskální politika naprosté většiny vyspělých zemí. CDS je vynikající nástroj pro ocenění rizika, který je mnohem užitečnější, než hodnocení ratingových agentur, jenž dnes stejně vývoj CDS kopírují, často s docela velkým zpožděním. S jejich uplatněním v případě defaultu více zemí teoreticky skutečně může být problém. To ale nesouvisí ani tak s podstatou a konstrukcí CDS, jako spíše se skutečností, že je dnes situace ve finančním sektoru natolik špatná, že by případný neřízený default vyvolal dominový efekt, který by kromě států smetl i banky, a tedy emitenty těchto CDS. Je to stejné, jako by Vám shořela střecha nad hlavou a ve stejný moment zkrachovala Vaše pojišťovna. I když nic nedostanete, neznamená to, že pojištění nemá smysl.

(Jaroslav Brychta , 21.3.2012 11:21)

Dobrý den, nominálně mzdy pravděpodobně porostou, i když podstatně pomaleji, než v minulosti. Reálně očekávám v nejbližších letech spíše stagnaci, eventuelně mírný pokles, což bude způsobeno vyšší inflací (ceny energií porostou rychleji než mzdy) a růstem daňového zatížení.