Plat a mzda

Odměňování za práci zaměstnanců v pracovním poměru je v současné době upraveno přímo v zákoníku  práce. Dříve se řídilo dvěma samostatnými zákony (zákon o mzdě a zákon o platu).

I nadále zůstává rozlišení odměny za práci na

• Plat  - Platem jsou odměňování zaměstnanci – státu, územních samosprávných celků (krajů a obcí), státních fondů, příspěvkových organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele, školských právnických osob zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem nebo obcí a veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení.
• Mzdu - Mzdou jsou odměňováni zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů. Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci.

Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

Zaměstnavatelé musí za práci stejné hodnoty stanovit zaměstnancům stejnou mzdu a plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

Pracovní smlouva musí mít písemnou formu. Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. To se týká i údajů o mzdě a platu. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.

Co je to odměna z dohody?

Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Co se za odměnu za práci nepovažuje?

Za mzdu a plat  se  nepovažují náhrady mzdy, cestovní náhrady, odstupné, výnosy z kapitálových podílů nebo obligací a odměny za pracovní pohotovost (nejméně ve výši 10% průměrného výdělku) či jiné benefity zaměstnavatele, které nejsou poskytovány za práci, ale jen v souvislosti se zaměstnáním.

Splatnost a výplata

Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Zaměstnavatel také musí stanovit pravidelný výplatní termín, kdy zaměstnanec obdrží výplatu a to nejlépe v kolektivní smlouvě.

Výplata může být vyplácena formou hotovostní  výplaty nebo  formou bezhotovostní vyplaty na účet.

Prodlení a promlčení

Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci výplatu řádně a včas, je v prodlení. V tomto případě může zaměstnanec požadovat úroky z prodlení. V § 56 zákoníku práce zákoníku práce je uvedeno, že prodlení delší než 15 dnů, opravňuje zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr, přičemž mu vznikne nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 3 průměrných měsíčních výdělků.

Nároky na mzdu se promlčí v obecné promlčecí lhůtě, která činí 3 roky a začíná běžet ode dne splatnosti příslušného nároku. Uzná-li však zaměstnavatel výši i důvod nároku písemně, činí pak promlčecí lhůta 10 let. Poté propadá, jestliže nebyl v příslušné lhůtě uplatněn u soudu.

Odměna za práci

• Plat a mzda
• Minimální mzda
• Nejnižší úrovně zaručené mzdy
• Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr