Krize americké ekonomiky

Odpovědět výše zisků (ven , 10.6.2010 07:59)

dobrý den, kdybych měla srovnat výši zisků u bankovních a nebankovních poskytovatelů při poskytnutí spotřebního úvěru. Jak k tomu docílím, děkuji

Odpovědět centralizace (Luky , 22.5.2010 17:05)

Dobrý den, existuje ekonomický důvod pro fiskální centralizaci eurozóny? díky

Odpovědět Krize české ekonomiky (Hanka , 9.9.2008 13:16)

Amíci se stimulusem velmi dobře předpokládali, jelikož americká populace je skutečně předvídatelná. U ČR jsme na tom v dnešní době velmi podobně. Po Američanech se velmi rádi opičíme a právě v tom nelogickém, neefektivním a špatném, hlavně co se týče rychlých půjček, dovozu laciného zboží z Číny, namísto podpory domácího produktu, nákupem velkých žravých aut, která vůbec nepotřebujeme, ale jde o image (Amíci tohle už kupodivu pochopili a velkých SUV či pick-upů se většina jednotlivců i rodin zbavuje hodně pod cenou a nahrazuje je station wagony-tedy kombíky!!!), čímž se stáváme také velmi předvídatelní a ovlivnitelní. Budeme-li se nadále chovat po vzoru USA, byť této malé krásné zemi přeji jen to dobré, jsem si téměř jistá, že se nahrneme do stejných problémů jako naši američtí kolegové. V ČR se říkávalo něco o zdravém selském rozumu. Máme ho ještě? Co ovšem vidím za velmi pozitivní na americkém trhu je bankovnictví. Většina bank nabízí vedení běžných i spořících účtů zcela zdarma včetně pohybů na účtě a výběru z bankomatů. U nás je zatím pár prvních průkopníků, ale držme jim pěsti.

Odpovědět ale ? (xapik , 29.4.2008 18:15)

rezignujem na jednu mocnost, nebo se svět vzpamatuje ?

Odpovědět Krize "jen" americké ekonomiky? (Aleš Teplý , 24.4.2008 16:40)

S otázkou hypotéční krize ve Spojených státech vyvstává pro mne hned několik otázek , na které neumím odpovědět a hledám argumentaci. Otázky na první pohled nesouvisí s krizí, ale naopak s viditelnými úspěchy tuzemské i světové ekonomiky. "...a zisk před zdaněním vzrostl o téměř čtyřicet procent," řekl HN předseda představenstva automobilky Reinhard Jung (Škoda Auto). "Tuzemské banky loni zvýšily čistý zisk o 24%". "Loňský čistý zisk společnosti ČEZ ... se tak zvýšil o 49 procent..."."Microsoft zvedl zisk o 80 procent, hlavně díky Windows"."Forbes: 226 nových dolarových miliardářů!" Nejdříve jsem očistil uvedená firemní čísla o firemní akvizice a růsty do nových teritorií - obojí kvantitativního charakteru - a zprůměroval nárůsty s idividuálními poklesy za jednotlivá odvětví. Dostal jsem se tak do reálného průměrného růstu zisku firemního sektoru okolo 20%. Jako další krok jsem si odpověděl na otázku, čím jsou tyto zisky tvořeny a následně jsem si odpověděl, že tržbami obyvatelstva (neboť výrobní spotřeba včetně daní se v závěru spotřebního řetezce vždy promítá jako spotřeba obyvatelstva). Nedokáži si však zdůvodnit, jak obyvatelstvo může zvyšovat zisky firem o 15-20%, když jeho příjmy - vyjádřené inflací - se zvyšují od tří do pěti procent. Provedl jsem si proto dílčí kalkulaci rodinných financí: průměrný příjem je nyní přes 20 tis. hrubého, tedy okolo 15 tis. čistého - u dvou rodičů tedy čistý příjem 30 tis. Z něho bydlení pro čtyřčlennou rodinu tvoří cca 7 tis. (s tříletým nárůstem cca 2 tis.), 3 tis. doprava (s nůrůstem 1 tis.), 10 tis. potraviny (s nárůstem 2-3 tis.), 5 tis. energie (s nárůstem 1,5 tis.), volné zdroje 5 tis. (s relativním poklesem, neboť spotřební zboží se zlevňuje. Relativním, neboť mobilní telefon kupuje spotřebitel před 3 lety za 3 tis. Kč - nadstandardní stojí 6 tis. Nyní kupuje nadstandardní za 3 tis., nicméně reálně vydává stále stejný obnos). Celkové navýšení výdajů za 3 roky 6,5 tis. Nyní se podívám na "valorizací příjmů". Tři krát 3,5% z třiceti tisíc je nárůst okolo třech tisíc. Závěr pro mne je, že domácnostem během posledních třech let ubylo z rodinného rozpočtu 3,5 tis. (nepočítám poplatky do zdravotnictví a spotřební daně). Mám-li volné zdroje 5 tis, pak za poslední tři roky se mi každoročně volné zdroje snižují o 15-20%. Jaké je řešení? Snad se konečně dostávám k meritu věci. Bankovni sektor (alespoň v Čechách) ušel velký kus cesty ("Zadlužení domácností v ČR roste o 30 procent ročně"). Od téměř nezadlužených domácností v roce 1989, přes povolená přečerpání ve výši jednoho měsíčního platu, poté přes jednoleté spotřební úvěry ve výši dvojnásobku platu, ty následně splácené a navyšované tříletými, pětiletými a sedmiletými úvěry ve výši deseti až dvacetinásobku příjmu. Dál už zasahuje vysoká nezajištěná rizikovost a tak na řadu přicházejí hypotéky. Úvěry proti zástavě nemovitosti. Nejdříve na bydlení, posléze jako AMERICKÉ hypotéky dokonce neúčelové. Jejich předosti jsou jednoznačné. Drahé auto mohu splácet klidně i dvacet let při minimální splátce. Pár nevýhod transakce má. 1. Dle výše uvedeného se reálný příjem trvale snižuje. 2. Životnost automobilu je nižší než poskytnutý úvěr, tedy na jeho konci platím splátky za nic. 3. Poptávka po pracovní síle s věkem klesá a klesá i příjem, který sloužil jako východisko k hypotéce v nejproduktivnějším věku. Měl bych se tedy teoreticky na konci životnosti hypotéky - tedy po cca dvaceti letech - dostat pro problémů. Český spotřebitel neví, o čem může být řeč, neboť je v hypotéčním boomu, americký spotřebitel je na konci hypotéčního řetezce, který započal před dvaceti lety. Amerikou otřásá hypotéční krize, kterou aktuálně řeší stát napumpováním nových peněz spotřebitelům na posílení poptávky. Neboť hnacím motorem ekonomiky je spotřeba. Vyrábět pro trh, který nemá spotřebu, nemá smysl. Peníze určené na spotřebu však zůstávají uvězněné ve firemních ziscích a přetavují se do vyšší výrobní produkce či do privátních investic především do kapitálového trhu. Ten ovšem není ničím jiným než dodatečným zdrojem pro financování produkce. Chybějící zdroje do trhu doplňuje zoufalá státní administrativa. Bohužel taktéž na dluh - americký státní dluh v řadě čísel vypadá následovně (1989 - 2,7 bil, 2001 - 5,7 bil., 2008 - 9,7 bil.). V závěru tak nabývám pocitu: 1. "peněžní ekonomika" je uzavřený okruh zvyšovaný o kontrolovanou inflaci +5% 2. z "peněžní ekonomiky" odchází do firemní ekonomiky -20% zdrojů z toho vyplývá 3. spotřebitelům ubývá -15% volných zdrojů z toho vyplývá 4. chybějící zdroje jsou vyplňovány bankovními půjčkami s prodlužujícím se horizontem splatnosti, na jehož konci stojí hypotéky 5. situaci zachraňuje zadlužený stát dalším dluhem. Je můj pocit oprávněný nebo jsem něco opomenul? Je krize krizí "jen" americké ekonomiky? Máme krizi již pomali za sebou, když jsme ještě nezačali z řešením příčin, ale odstraňováním následků?