Reklama

Diskuze k tématu

TÉMA:

Co přinese zavedení poplatků a doplatků ve zdravotnictví?


Reforma veřejných financí zavádí řadu změn. Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejkotroverznějších je i zavedení regulačních poplatků a doplatků ve zdravotnictví. Pomůže tento krok vyřešit problémy českého zdravotnictví? Zvýší se odpovědnost pacientů za vlastní zdraví? Jaký vliv bude mít zavedení plateb na naše peněženky?

Odpovědět prevence (hanicka , 11.7.2010 07:15)

Na imunitu je krom jiných curenzym - enzymoterapeutický doplněk stravy. Léčbě napomáhá a preventivně se dalším potížím můžete vyhnout. Je lepší prevence, než se dopracovat k častým návštěvám u lékaře či pobytu v nemocnici.

Odpovědět poplatku (Honza , 6.7.2009 16:42)

Po dnešní zkušenosti už nezaplatím ani korunu. Přijel jsem s kolenem na chirurgii. V ordinaci nikdo nebyl. Po slušném zeptání ve vedlejší ordinaci nám bylo řečeno, že tam asi mají pacienta. Ale nikdo tam nebyl. Ale další šok bylo, že tam zrovna skolaboval pacient a sestřička po zvolání zřízence, že potřebuje doktora raději zmizela. Zřízenec tam pobíhal po chodbě, než sehnal doktora. Kdysi byl film - Operace se podařila, pacient umřel.Pak následoval ještě větší šok bylo že mě doktor vynadal, že nechci zaplatit 90 kč, ůplně jako malému klukovi. Vydržím hodně, ale tohle bylo na mě dost. V práci jsem bitej, že marodím a ještě tohle. Takže poplatky už ne. Nikdy!!!

Odpovědět text převzat z internetu (Honza , 10.7.2008 12:36)

Poplatky ve zdravotnictví u nás a v Německu. Jaký je rozdíl mezi poplatky ve zdravotnictví u nás a v SRN? Tady máme socialistický kapitalismus, tam je sociální kapitalismus a v tom je velký rozdíl. Tam nemají nějaké Cikrty či Julínky, ale sestavení celého systému přenechali odborníkům. To, co z toho vzniklo, je sociálně spravedlivé a přijatelné pro všechny. Nikdo není znevýhodněn a každý přispívá na zdravotnictví dle svých možností. U nás nejvíce sociálně nespravedlivé je právě to, co oba Tomášové vychvalují jako největší přednost: - hranice 5.000 Kč pro každého. Určení ochranné hranice poplatků pevně stanovenou výší 5.000 Kč je sociálně nespravedlivé. Pro toho, který má roční příjem 500.000 Kč, je to jedno procento z příjmu. Ten, kdo má ale příjem jen 100.000 Kč, je to už 5% a platí tedy pětkrát více. Aby k této nespravedlnosti nedošlo, mají to v Německu stanoveno pevně v procentech. Jsou to pro každého 2% z ročního přijmu, pro chronicky nemocné 1%. U každého je tedy hranice individuálně stanovena dle jeho příjmů. Kdo může platit více, platí více, kdo méně, platí méně. Platby zdravotního pojištění taky nejsou stanoveny u všech stejnou pevnou sumou, ale vypočteny procentuálně z platu. Tak by to mělo být i u hranice poplatků. Pokud je to jinak, je to stejně nespravedlivé, jako kdyby se stanovila daň ze mzdy pro všechny stejnou sumou, třeba 8.000 Kč. Ten s příjmem kolem 60.000 Kč by měl důvod se smát, ten s učitelským platem kolem 20.000 Kč by už takový důvod mít nemusel. Stanovit nějakou hranici, či odvod nějaké daně tak, aby to bylo sociálně spravedlivé pro všechny plátce, nejde jinak než procentuálně. Na to zřejmě nikdo nepomyslel. Další drzostí je vyžadování placení od bezpříjmových skupin, např. od dětí. V SRN platí až od 18 let. Předpokládá se, že potom už dítě má vlastní příjem a pokud ne, tak má už nárok na sociální podporu, ze které musí rovněž platit, a to zase až do výše jen 2% (chronicky nemocní 1%). Pokud by ministr Tomáš Julínek vyžadoval, aby za děti platili rodiče, byl by to zase další případ diskriminace rodičů s nedospělými dětmi. Museli by platit dvakrát, jednou za sebe a jednou za děti. Ti s dospělými dětmi by byli zvýhodněni. Dalším protiústavním krokem je zavedení trestu odnětí platu ve výši tří dnů pro každého nově onemocnělého. To přece nemůže být paušálně zakotveno v zákoně. Takto by mohl trestat jenom soud a musel by případ posuzovat individuálně, pokud by k nějakému zneužití ze strany pacienta opravdu došlo. To je přece nespravedlivé trestat s viníky i poctivé. Typický případ pro soud pro lidská práva ve Štrasburku. A ještě jedna otázka. Bude muset pacient platit první 3 dny za pobyt v nemocnici, když za tyto tři dny nebude mít žádný příjem? Pokud ano, kde má na to vzít peníze? V Německu prvních 6 kalendářních týdnů je nemocný placen svým zaměstnavatelem ve výši přibližně 95% z čisté mzdy. Potom ho platí nemocenská pojišťovna přibližně 75% z hrubé mzdy. Kdo by toho zneužíval a přitom třeba pracoval načerno, může být i vyhozen ze zaměstnání. Způsobenou škodu samozřejmě musí nahradit. Praxe s poplatky ve zdravotnictví ve SRN u lékaře. Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé kalendářní čtvrtletí roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zdali 3x (jednou za měsíc), či 20x. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně přes celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic. Poplatky vybírá sestra, která je dál posílá zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Nejsou určeny lékaři, ale na podporu zdravotnictví. Lékař si nemůže přivydělat tím, že by si nechal zaplatit za vystavení receptu. Vystavit pacientovi recept je samozřejmost a součást jeho práce. Ostatně by to bylo i v rozporu se zákonem, kdyby byl lékař placen dvakrát. Jednou zdravotní pojišťovnou a podruhé samotným pacientem. Poplatky jsou plně započítány do nejvyššího možného zatížení pacienta (ochranný limit). Poplatky za léky a obvazový materiál. Platí omezení na nejvýše 10 eur za lék a materiál. Za každý lék, který je na doplatek, se tedy platí 10% z jeho ceny, nejméně však 5 eur a nejvýše 10 eur. Pokud by tedy cena léku byla 300 eur, pacient by nezaplatil 30 eur, ale jenom 10 eur. Poplatky rovněž nejsou určeny lékárníkům, ale pro zdravotnictví jako takové a odevzdány zdravotním pojišťovnám. Jsou plně započítány do hranice nejvyššího zatížení (ochranný limit) bez ohledu na to, jestli by si mohl pacient vybrat lék bez doplatku. Zdravotní pojišťovna do toho nemůže mluvit a musí uznat lék, který lékař pacientovi předepsal a doplatek do limitu započítat. Poplatky za pobyt v nemocnici. Za každý den pobytu v nemocnici se platí 10 eur, ale jenom do výše 28 dní v roce. To znamená, že ten, kdo bude ležet v nemocnici 14 dní, zaplatí 140 eur, ten, kdo si poleží v nemocnici 3 nebo 10 měsíců v roce, zaplatí nejvýše 280 eur. Poplatky jsou rovněž určeny výhradně na celý systém zdravotnictví. Nemocnice musí poplatky převést na účet pojišťovny. Povinnost platit má každý občan starší 18 let. Aby byl poplatek sociální (někdo může zaplatit více, někdo méně), je vypočtena jeho nejvyšší výše z ročního příjmu pacienta a je pevně stanovena na 2 procenta z jeho ročního příjmu. Je to hranice nejvyššího možného zatížení pacienta, kterou může bez nepříznivých sociálních následků ještě snést. U každého je samozřejmě jiná, a sice podle výše jeho příjmu. V tom je sociální spravedlnost pro všechny. Výjimkou jsou zdravotně postižení a chronicky nemocní, u kterých je limit nejvyššího zatížení poloviční, tedy 1% z jejich příjmů. Příklad výpočtu limitu. Kdo má roční příjem 20.000 eur, musí státu ročně přispět na zdravotnictví dvěma procenty, což je 400 eur. Pokud je dlouhodobě nemocný, tak jen jedním procentem, což je 200 eur. U důchodce s ročním příjmem 10 000 eur je to 200 eur, resp. 100 eur, pokud je chronicky nemocný. Vše, co za rok zaplatí přes tuto hranici, je mu zdravotní pojišťovnou vráceno. Vyúčtování přeplatků. Každý pacient dostane u lékaře, v lékárně, v nemocnici, všude, kde platí poplatky, stvrzenky, které si uschová a příští rok odevzdá v nemocenské pojišťovně, která vše přepočítá. Co je zaplaceno přes limit, poukáže do šesti týdnů pacientovi na jeho účet. Když zaplatil méně, tak samozřejmě k pojišťovně nejde. Pacient už předem ví, kolik dostane, protože si to sám dokáže podle svých příjmů a stvrzenek spočítat. A ještě na doplnění. Dlouhodobě, chronicky nemocný je ten, který je nejméně jeden rok v léčení stejné nemoci a nejméně jednou za čtvrt roku u lékaře na prohlídce, pro léky či radu. Např. diabetici, dále duševně, či tělesně postižení, připoutaní na lůžko apod. Pro pobyt v lázních a léčebných ústavech platí totéž jako při pobytu v nemocnicích. Lékař z poplatků nic nedostane, a proto není narušen vztah mezi ním a pacientem. Ordinace a nemocnice jsou jen výběrčími poplatků pro nemocenské pojišťovny.

Odpovědět Re: text převzat z internetu (Alena Čepeláková, Hořovice 523 , 15.3.2010 23:49)

Dobrý den, lituji, že jsem na V8š příspěvek, narazila až dnes, náhodou.Před rokem jsem psala ministryni Filipiové, že navrhuji alespoň povinný doklad o každém zaplacení.Že jsme národ Švejků, jak pacienti, tak lékaři.Ti vybírají do krabic od bot s prořízlou dírkou, neznámo kolik, jasně že co nejvíce. Sestra sahne pod víko a jde pro svačinu.Platí i chudí- prodavačka bere 7,5 tisíce čistého, když tohle vidí, volí komunisty.Kdo nezaplatí, vícekrát nemůže přijít.Vůbec jsem nerozváděla rovnou výši příspěvků chudých a bohatých, jen jsem chtěa vysvětlení, jak ověřit výši a účel poplatků.Paní ministryně mi odpověděla osobně, podrobně / i k lékárnám /, že toto ohlídají Finanční úřady měst.Které člověk nevidí celý rok nikde jinde než na Finančním úřadu.Prý by stálo mnoho peněz zavádění automatů na účtenky.Jsme Švejkové - necháme si líbit všechno.Tady v Hořovicích / a Berouně / platíme bez dokladu všude v soukromé nemocnici řeckého majitele.Na vyžádání ho v 80 % vydají, abych byla korektníToto dále trvá do teď, navíc někde se poplatky vracejí z peněz nás všech, to už je švejkovina s exponentem.Vaše poslední věta mluví za všechno.Jak je to jednoduché a smysluplné.Náš národ nepochopím.Že toto vůbec někdo takto vymyslí a lidi to opravdu platí./ Platíme /.Jsem fakt v koncích s úvahou.Děkuji, A. Čepeláková

Odpovědět Re: text převzat z internetu (Me , 19.11.2008 22:21)

Co to je za bláboly toto? Pokud bysme žili podle modelu každý přispívá co může, pak bysme mohli kupovat taky rohlík podle výše platu. Jeden za korunu, druhý za dvacku? To už moc logicky ale nevypadá ne? Ale je to to samý.

Odpovědět soud (Jan , 5.6.2008 12:50)

Kdo podá žalobu pro porušování Ústavy ČR a lidských práv k mezinárodním, doufám že spravedlivějším soudům, než je náš ústavní??

Odpovědět Poplatky a zdravotnictvi (Soňa , 31.5.2008 23:21)

Tohle je fakt sila.Uz jen zbyva platiti za vodu a ua kyslik.Na co si platime zdravotni?Nechamu proc lidi,kteri so poctive vydelavaji musi vse platit a ti,co se jen flakaji neplati nic.Uz takhle je platim z nasich dani.Prijde mi to uplnej hyenismus.Na pohotovosti 90,- ? Lidi jsou kolikrat v takovym stavu,ze jsou radi,ze tam dojdou.Jedine s cim souhlasim jsou poplatky za recepty a prasky.Nic vic.spousta lidi ma napr. nehodu a stravi nekolik dni v nemocnici.Jejich zdravotni stav je vazny,a pak jim za mesic prijde jeste uctenka na 1800,- To Vam panove poslanci prijde opravdu normalni.Jste opravdu jen obycejny hyeny.Setrit by se melo zacit uplne jinde,ale urcite ne na zdravi !!!

Odpovědět Re: Poplatky a zdravotnictvi (Me , 19.11.2008 22:23)

A nejsou spis hyeny ti, kteří vysávají státní kasu a kvůli kterem je to nastolený? (To že je to nastolený špatně je jiná věc)

Odpovědět Re: Re: Poplatky a zdravotnictvi (M&M's , 5.5.2009 19:30)

Souhlasim, pani by se mela trochu uklidnit. zdravotni platime kvuli socialni solidarite, poplatky kvuli sobe. az bude mit pani rakovinu prsu nebo roztrousenou sklerozu, jak bude rada, ze na takovou lecbu budou pojistovny diky vybranym poplatku moci prispivat!

Odpovědět zavedení poplatků v zdravotnictví (Petr , 18.3.2008 20:59)

Vůbec nic jen snížení již tak mizerné životní úrovně těch nejbezbranějších,kteří se navíc nemohou nijak bránit,ale to je vlastně strategie ou dý sí aby bylo co nejméně nemocných a důchoců. Začíná to silně čpět Hitlerovým systémem - slabí musí být zlikvidováni !!!!

Odpovědět poplatky (Eva , 21.2.2008 20:54)

Možná existuje určité procento hypochodrů a lékaři měli plné ruce práce... nicméně si myslím, že každý lékař rozpozná hypochondra od opravdu nemocného člověka... a kdo je nejvíce nemocný? Která skupina je nejvíce závislá na zdravotnictví? Staří lidé... ti co dřeli celý život ruka na polích, JZD, v dolech... ti co si poctivě platili zdravotní pojištění...-vidím to na své babičce, která dostala šedý zákal do obou očí, má začínající cukrovku atd. Zkrátka nejsou peníze ve zdravotnictví a nač by si páni poslanci utahovali nějaké opasky, vždyť nepotřebujeme důchodce, tak proč je neobrat - stejně jen zatěžují ekonomiku svým pobíráním důchodů a žádná perspektiva... žiji v zahraničí a nestačím se divit, jak nás páni poslanci krmí těmi kecy, že na západě je běžné platit u doktora - takže u doktora neplatím, dokonce i antikoncepce je ZDARMA,hradím si pouze léky, které mi lékař předepíše... a tohoto jsou zbavení důchodci, děti a studenti... což je myslím si rozumné a férové... HDP nám sice roste a ekonomika jen kvete, ale pro průměrného obyčejného občana to není žádná sláva... chudé okrademe ještě více a bohatým přisipeme do prasátka... dala bych poslancům 10 000kč plat, tak jako jsme brala já a ať mi ukážou jak z toho dokáží vyžít... FRAJEŘI NENAŽRANÍ U KORYT

Odpovědět Porušování Ústavy ČR (janhosik@seznam.cz , 15.1.2008 10:24)

Je dalším krokem k návratu komunistů do řízení státu.

Odpovědět Krok správným směrem (pell , 4.1.2008 08:35)

S poplatkama souhlasím, i když některé "problematické" skupiny bych z toho vynechal. Zvlášť někteří důchodci s vleklými zdravotními problémy to nebudou mít jednoduché.

Odpovědět Re: Krok správným směrem (karas , 9.1.2008 09:47)

Zavedení poplatků toho moc nevyřeší, zvlášť když poplatky nejdou do systému, ale jednotlivým zdravotnickým zařízením a lékárnám.

Odpovědět je to trochu jinak (M&M's , 5.5.2009 19:36)

Je dulezite mit overene informace. Poplatky za recept nezustavaji lekarnam, resp. ano zustavaji, ale o presne o to mene dostanou od pojistoven, takze na tom nevydelavaji. U praktickych lekaru jsou poplatky sporne, ale cim mene vijimek, tim mensi chaos. A kdyz jsou poplatky do nemocnic, ktera to nepotrebuje? Poplatky vyresi spoustu veci uz jen tim, ze setri pojistovnam penize a ty mohou dat vic na lecbu, na kterou dosud bud vubec neprispivaly nebo jen velmi omezene. To co pojistovny vydelaji si nenacpou vsechno do kapsy, maji jen nekolik procent ze zisku na svuj provoz a zbytek nesmi rozfofrovat!!!

Odpovědět paraziti (HonzaS , 10.7.2008 12:43)

Nejdrzejší je vybírání poplatků v lékárnách. Zato, že jim "udělám kšeft" ještě musím zaplatit. Farmaceutické firmy a jejich zaměstnanci si žijí nad poměry. Přitom se jedná o stejné obchodníky jakými jsou třeba potravinářské obchody: odeberou od výrobce - prodají zákazníkovi. Zdá se, že tímto ODS skončila, čekejme na sliby jiných stran. Poplatky ve zdravotnictví u nás a v Německu. Jaký je rozdíl mezi poplatky ve zdravotnictví u nás a v SRN? Tady máme socialistický kapitalismus, tam je sociální kapitalismus a v tom je velký rozdíl. Tam nemají nějaké Cikrty či Julínky, ale sestavení celého systému přenechali odborníkům. To, co z toho vzniklo, je sociálně spravedlivé a přijatelné pro všechny. Nikdo není znevýhodněn a každý přispívá na zdravotnictví dle svých možností. U nás nejvíce sociálně nespravedlivé je právě to, co oba Tomášové vychvalují jako největší přednost: - hranice 5.000 Kč pro každého. Určení ochranné hranice poplatků pevně stanovenou výší 5.000 Kč je sociálně nespravedlivé. Pro toho, který má roční příjem 500.000 Kč, je to jedno procento z příjmu. Ten, kdo má ale příjem jen 100.000 Kč, je to už 5% a platí tedy pětkrát více. Aby k této nespravedlnosti nedošlo, mají to v Německu stanoveno pevně v procentech. Jsou to pro každého 2% z ročního přijmu, pro chronicky nemocné 1%. U každého je tedy hranice individuálně stanovena dle jeho příjmů. Kdo může platit více, platí více, kdo méně, platí méně. Platby zdravotního pojištění taky nejsou stanoveny u všech stejnou pevnou sumou, ale vypočteny procentuálně z platu. Tak by to mělo být i u hranice poplatků. Pokud je to jinak, je to stejně nespravedlivé, jako kdyby se stanovila daň ze mzdy pro všechny stejnou sumou, třeba 8.000 Kč. Ten s příjmem kolem 60.000 Kč by měl důvod se smát, ten s učitelským platem kolem 20.000 Kč by už takový důvod mít nemusel. Stanovit nějakou hranici, či odvod nějaké daně tak, aby to bylo sociálně spravedlivé pro všechny plátce, nejde jinak než procentuálně. Na to zřejmě nikdo nepomyslel. Další drzostí je vyžadování placení od bezpříjmových skupin, např. od dětí. V SRN platí až od 18 let. Předpokládá se, že potom už dítě má vlastní příjem a pokud ne, tak má už nárok na sociální podporu, ze které musí rovněž platit, a to zase až do výše jen 2% (chronicky nemocní 1%). Pokud by ministr Tomáš Julínek vyžadoval, aby za děti platili rodiče, byl by to zase další případ diskriminace rodičů s nedospělými dětmi. Museli by platit dvakrát, jednou za sebe a jednou za děti. Ti s dospělými dětmi by byli zvýhodněni. Dalším protiústavním krokem je zavedení trestu odnětí platu ve výši tří dnů pro každého nově onemocnělého. To přece nemůže být paušálně zakotveno v zákoně. Takto by mohl trestat jenom soud a musel by případ posuzovat individuálně, pokud by k nějakému zneužití ze strany pacienta opravdu došlo. To je přece nespravedlivé trestat s viníky i poctivé. Typický případ pro soud pro lidská práva ve Štrasburku. A ještě jedna otázka. Bude muset pacient platit první 3 dny za pobyt v nemocnici, když za tyto tři dny nebude mít žádný příjem? Pokud ano, kde má na to vzít peníze? V Německu prvních 6 kalendářních týdnů je nemocný placen svým zaměstnavatelem ve výši přibližně 95% z čisté mzdy. Potom ho platí nemocenská pojišťovna přibližně 75% z hrubé mzdy. Kdo by toho zneužíval a přitom třeba pracoval načerno, může být i vyhozen ze zaměstnání. Způsobenou škodu samozřejmě musí nahradit. Praxe s poplatky ve zdravotnictví ve SRN u lékaře. Za návštěvu u lékaře se platí paušální poplatek za každé kalendářní čtvrtletí roku ve výši 10 eur. Nezáleží na tom, kolikrát lékaře v té době navštívíte, zdali 3x (jednou za měsíc), či 20x. Pokud tedy k lékaři chodíte průběžně přes celý rok, zaplatíte za neomezený počet návštěv za čtyři čtvrtletí celkem 40 eur. U specialisty, kam vás pošle váš lékař, se neplatí nic. Poplatky vybírá sestra, která je dál posílá zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Nejsou určeny lékaři, ale na podporu zdravotnictví. Lékař si nemůže přivydělat tím, že by si nechal zaplatit za vystavení receptu. Vystavit pacientovi recept je samozřejmost a součást jeho práce. Ostatně by to bylo i v rozporu se zákonem, kdyby byl lékař placen dvakrát. Jednou zdravotní pojišťovnou a podruhé samotným pacientem. Poplatky jsou plně započítány do nejvyššího možného zatížení pacienta (ochranný limit). Poplatky za léky a obvazový materiál. Platí omezení na nejvýše 10 eur za lék a materiál. Za každý lék, který je na doplatek, se tedy platí 10% z jeho ceny, nejméně však 5 eur a nejvýše 10 eur. Pokud by tedy cena léku byla 300 eur, pacient by nezaplatil 30 eur, ale jenom 10 eur. Poplatky rovněž nejsou určeny lékárníkům, ale pro zdravotnictví jako takové a odevzdány zdravotním pojišťovnám. Jsou plně započítány do hranice nejvyššího zatížení (ochranný limit) bez ohledu na to, jestli by si mohl pacient vybrat lék bez doplatku. Zdravotní pojišťovna do toho nemůže mluvit a musí uznat lék, který lékař pacientovi předepsal a doplatek do limitu započítat. Poplatky za pobyt v nemocnici. Za každý den pobytu v nemocnici se platí 10 eur, ale jenom do výše 28 dní v roce. To znamená, že ten, kdo bude ležet v nemocnici 14 dní, zaplatí 140 eur, ten, kdo si poleží v nemocnici 3 nebo 10 měsíců v roce, zaplatí nejvýše 280 eur. Poplatky jsou rovněž určeny výhradně na celý systém zdravotnictví. Nemocnice musí poplatky převést na účet pojišťovny. Povinnost platit má každý občan starší 18 let. Aby byl poplatek sociální (někdo může zaplatit více, někdo méně), je vypočtena jeho nejvyšší výše z ročního příjmu pacienta a je pevně stanovena na 2 procenta z jeho ročního příjmu. Je to hranice nejvyššího možného zatížení pacienta, kterou může bez nepříznivých sociálních následků ještě snést. U každého je samozřejmě jiná, a sice podle výše jeho příjmu. V tom je sociální spravedlnost pro všechny. Výjimkou jsou zdravotně postižení a chronicky nemocní, u kterých je limit nejvyššího zatížení poloviční, tedy 1% z jejich příjmů. Příklad výpočtu limitu. Kdo má roční příjem 20.000 eur, musí státu ročně přispět na zdravotnictví dvěma procenty, což je 400 eur. Pokud je dlouhodobě nemocný, tak jen jedním procentem, což je 200 eur. U důchodce s ročním příjmem 10 000 eur je to 200 eur, resp. 100 eur, pokud je chronicky nemocný. Vše, co za rok zaplatí přes tuto hranici, je mu zdravotní pojišťovnou vráceno. Vyúčtování přeplatků. Každý pacient dostane u lékaře, v lékárně, v nemocnici, všude, kde platí poplatky, stvrzenky, které si uschová a příští rok odevzdá v nemocenské pojišťovně, která vše přepočítá. Co je zaplaceno přes limit, poukáže do šesti týdnů pacientovi na jeho účet. Když zaplatil méně, tak samozřejmě k pojišťovně nejde. Pacient už předem ví, kolik dostane, protože si to sám dokáže podle svých příjmů a stvrzenek spočítat. A ještě na doplnění. Dlouhodobě, chronicky nemocný je ten, který je nejméně jeden rok v léčení stejné nemoci a nejméně jednou za čtvrt roku u lékaře na prohlídce, pro léky či radu. Např. diabetici, dále duševně, či tělesně postižení, připoutaní na lůžko apod. Pro pobyt v lázních a léčebných ústavech platí totéž jako při pobytu v nemocnicích. Lékař z poplatků nic nedostane, a proto není narušen vztah mezi ním a pacientem. Ordinace a nemocnice jsou jen výběrčími poplatků pro nemocenské pojišťovny.

Zasílání příspěvků

Chci si nechat posílat příspěvky diskuze na e-mail
Opište prosím kontrolní text


Seznam všech diskuzí

zavřít Přihlášení

Reklama