Důležitou roli při sjednávání pojištění hraje karenční doba, která udává, za jak dlouho od uzavření pojištění nebo začátku léčení bude vyplaceno případné plnění. Na co se vztahuje a jaká je výše plnění?
Důležitou roli při sjednávání pojištění hraje karenční doba, která udává, za jak dlouho od uzavření pojištění nebo začátku léčení bude vyplaceno případné plnění. Na co se vztahuje a jaká je výše plnění?
V rámci pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti nevyplácí pojišťovna denní dávku za všechny dny trvání pracovní neschopnosti od prvního dne, ale až ode dne, který je sjednán v pojistné smlouvě. Nejdřívějším dnem, za který je vyplácena denní dávka a který lze na českém pojistném trhu v rámci pojištění denní dávky v pracovní neschopnosti sjednat, je 8. den pracovní neschopnosti pojištěného.
Co vlastně čekací doba způsobuje si ukážeme na následujícím příkladu. Dejme tomu, že si zlomíte nohu a budete 25 dní pracovně neschopní. V případě, že budete mít sjednáno pojištění od 15. dne, tedy s čekací (karenční) dobou 14 dní, pak vám pojišťovna uhradí předem stanovenou denní dávku až za 15. - 25. den pracovní neschopnosti. (pokud vámi sjednaná denní dávka činí 200 Kč, pak nedostanete od pojišťovny 25 x 200 Kč, tj. 5000 Kč, ale jen 10 dní x 200 Kč, tj. 2000 Kč). Pozor! Pokud by čekací doba stanovená ve smlouvě překročila dobu pracovní neschopnosti a činila např. 26 či více dní, pak by vám v tomto případě pojišťovna nevyplácela ani korunu!
Čekací doba se nevztahuje pouze na výplatu dávky, ale též na dobu, po kterou pojišťovna od uzavření smlouvy "neplní". Uzavřete-li napří. smlouvu s karenční dobou 15 dnů a za týden onemocníte, pojišťovna nebude plnit, neboť ještě čekací doba neuplynula.