Výdělky v krajích zaostávají za Prahou

13.04.2007 | , Finance.cz
DANĚ


Víte jaký byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2006 průměrný hodinový výdělek muže a ženy, nebo jak se výdělky liší podle věku či kraje? Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává monitorování výdělkové úrovně zaměstnanců v ČR. Jak to tedy s našimi výdělky vypadá?

Již sedm let provádí MPSV statistické šetření pod názvem „Čtvrtletní šetření o ceně práce“. Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) je systém pravidelného monitorování výdělkové úrovně zaměstnanců v České republice a jednotlivých regionech formou statistického šetření. Nejdůležitějším kriteriem pro členění výsledků ISPV je příslušnost šetřeného ekonomického subjektu k podnikatelské, nebo nepodnikatelské sféře. V podnikatelské sféře probíhá šetření čtvrtletně ve firmách s alespoň 10 zaměstnanci, v nepodnikatelské sféře pololetně ve všech organizacích.

Ale vraťme se zpět k šetření za poslední čtvrtletí loňského roku.  Výběrový soubor ISPV  zahrnoval v podnikatelské sféře 3034 ekonomických subjektů s 1,3 mil zaměstnanců a  v nepodnikatelské sféře to bylo 14.680 subjektů s 774 tisíci zaměstnanců.

V podnikatelské sféře dosáhl medián hodinového výdělku ve 4. čtvrtletí roku 2006 výše 105,41 Kč/hod a meziročně vzrostl o 4,0 %. Ve sféře nepodnikatelské byla hodnota mediánu 120,19 Kč/hod a meziročně vzrostla o 6,0 %. Zatímco 10 % nejhůře placených zaměstnanců podnikatelské sféry mělo méně než 60,59 Kč/hod (v nepodnikatelské sféře méně než 65,51 Kč/hod), pak 10 % nejlépe placených zaměstnanců mělo více než 205,67 Kč/hod (resp. 184,33 Kč/hod u sféry nepodnikatelské).


Proč medián?

Všichni rádi používáme průměr. Bohužel ten nic neříká o tom jaká je „typická“ hodnota. Úroveň výdělku je tedy zjišťována pomocí mediánu, který lépe než používaný aritmetický průměr vyjadřuje „typický“ výdělek zaměstnanců. Aritmetický průměr je výrazně ovlivněn extrémně vysokými hodnotami několika málo zaměstnanců, medián tomuto ovlivnění nepodléhá. Za méně než průměrný hodinový výdělek pracovalo ve 4. čtvrtletí 2006 v podnikatelské sféře 68,3 % zaměstnanců, v nepodnikatelské sféře díky relativně nižším platům nejlépe placených zaměstnanců to bylo 55,0 %.


Ženy za výdělky mužů zaostávají

Stále se nedaří odstranit platové rozdíly mezi muži a ženami. Z hodnot tabulky vyplývá, že ve 4. čtvrtletí loňského roku ženy dosahovaly v podnikatelské sféře 78,4 % výdělku mužů a v nepodnikatelské sféře 84,0 % výdělku mužů.

Tabulka: Hodinové výdělky podle pohlaví (4.Q 2006)

/>
Pohlaví Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra
Strukt. zam. Medián Průměr Strukt. zam. Medián Průměr
% Kč/hod Kč/hod % Kč/hod Kč/hod
Muž 61,50 115,25 144,42 34,90 135,82 141,65
Žena 38,50 90,38 108,70 65,10 114,14 117,16
Celkem ČR 100 105,41 130,68 100 120,19 125,71

Zdroj: ISPV

Uvedené hodnoty ukazují pouze na platový rozdíl mezi zaměstnanými muži a zaměstnanými ženami, ten je způsoben různými vlivy. Jedním z nich je vyšší koncentrace žen na hůře placených místech, tzv. segregace. Rozdíl není důkazem diskriminace, protože nejsou srovnávány výdělky mužů a žen, vykonávajících stejnou práci.

Výdělky podle vzdělání

Srovnání hodinových výdělků v třídění podle dosaženého vzdělání zaměstnanců ukazuje následující tabulka.

Tabulka: Hodinové výdělky podle vzdělání (4.Q 2006)

/> /> /> />
Vzdělání Nepodnikatelská sféra Podnikatelská sféra
Strukt. zam. Medián Průměr Strukt. zam. Medián Průměr
% Kč/hod Kč/hod % Kč/hod Kč/hod
Základní a nedokončené 5,9 64,12 69,45 9,1 77,01 88,59
Střední bez maturity 16,4 78,96 84,41 45,2 94,05 101,21
Střední s maturitou 43,6 121,24 124,97 30,8 119,51 138,85
Vyšší odborné a bakalářské 5,1 129,98 135,55 1,5 130,14 162,57
Vysokoškolské 26,2 151,67 165,31 10,4 200,63 270,69
Neuvedeno 2,8 104,38 108,63 3,0 95,57 119,06
Celkem ČR 100 120,19 1125,71 100 105,41 130,68

Zdroj: ISPV


Z tabulky je patrné, že s výjimkou středního vzdělání s maturitou byli dle jednotlivých stupňů vzdělání ve 4. čtvrtletí roku 2006 lépe placeni zaměstnanci podnikatelské sféry. Ovšem v celkovém srovnání byl téměř o 15 Kč vyšší hodinový výdělek v nepodnikatelské sféře, což je způsobeno rozdílnou vzdělanostní strukturou obou sfér. Zatímco v podnikatelské sféře byl podíl zaměstnanců s maturitou cca 43 %, v nepodnikatelské sféře jich bylo 75 %.

 

Srovnávat se dá i podle krajů

Zajímá vás zda žijete v kraji s vyššími nebo nižšími výdělky? Potom právě pro vás je určena následující tabulka. Nikoho asi nepřekvapí, že podle šetření nejvyšších výdělků dosahují zaměstnanci v hlavním městě.

Tabulka: Hodinové výdělky podle krajů (4.Q 2006)

/> /> /> />
Kraj Podnikatelská sféra Nepodnikatelská sféra
Strukt. zam. Medián Průměr Strukt. zam. Medián Průměr
% Kč/hod Kč/hod % Kč/hod Kč/hod
Hl. město Praha 17,2 138,34 184,68 26,0 138,71 144,24
Středočeský 10,7 110,28 128,86 8,0 114,67 119,40
Jihočeský 5,7 95,92 111,00 5,4 114,39 118,59
Plzeňský 5,5 104,28 1119,49 4,4 118,33 124,09
Karlovarský 2,9 93,49 108,37 2,0 116,84 119,75
Ústecký 6,6 102,43 121,83 6,1 112,67 117,35
Královéhradecký 5,2 97,21 112,67 4,8 117,99 124,39
Pardubický 4,7 94,59 113,27 4,6 113,06 117,09
Vysoočina 4,7 95,37 111,09 4,2 113,76 118,00
Jihomoravský 11,1 101,06 125,18 11,1 114,26 118,61
Olomoucký 5,4 99,81 119,82 6,0 115,78 120,34
Zlínský 5,9 98,37 118,71 4,2 111,59 114,95
Moravskoslezský 10,5 103,39 121,63 10,1 115,66 118,79

Zdroj: ISPV

 

Jak v podnikatelské, tak i nepodnikatelské sféře se Praha drží  výši výdělků na stejné úrovni. O něco patrnější jsou rozdíly mezi jednotlivými kraji ve srovnání obou sfér. Platy v nepodnikatelské sféře jsou ve všech krajích výdělky vyšší než v podnikatelské sféře a pohybují se  podobné úrovni. Nejhůře z tabulky ve srovnání výdělků vychází Karlovarský kraj, následován krajem  Pardubickým, Vysočina a Jihočeským.

Pro zajímavost ještě uvádíme srovnání výše platů podle věku zaměstnanců v nepodnikatelské sféře za 4. čtvrtletí roku 2004, 2005, 2006. Z grafu je patrné, že nejvyššího výdělku dosahují v nepodnikatelské sféře zaměstnanci mezi 30 a 39 lety.

 

Graf: Výdělky v nepodnikatelské sféře podle věku  

 graf_vek.jpg

 Zdroj: ISPV

 

Toto jsou jen některé výstupy z šetření, které MPSV provádí a zveřejňuje čtvrtletně již několik let. Veškeré informace můžete zjistit  pokud navštívíte stránky ministerstva. Určitě zajímavé je používání mediánu jako typické hodnoty, neboť podíváme-li se na srovnání mediánu a aritmetického průměru, tak vždy je medián coby typická hodnota nižší než průměr, který je ve většině případů zkreslen několika extrémně vysokými hodnotami.

/>

 

 

Autor článku

Elena Ondrová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ