Mezi platy šéfů jsou velké rozdíly

16.03.2000 | ,
MAKRODATA A EU


Šéfové telekomunikačních společností, firem z oblasti informačních technologií a farmacie i špičkoví bankéři, právě ti vedou podle výšky platu první ligu mezi vrcholovými manažery

Šéfové telekomunikačních společností, firem z oblasti informačních technologií a farmacie i špičkoví bankéři, právě ti vedou podle výšky platu první ligu mezi vrcholovými manažery. Studie firmy PriceWaterhouseCoopers, která porovnává mzdy českých manažerů ve více než stovce společností se zahraničními vlastníky, upozorňuje, že plat šéfa telekomunikační firmy je téměř o polovinu vyšší než vrcholového manažera chemického či strojírenského podniku. "Podobné rozdíly jsou běžné ve všec

h vyspělých zemích. Naše celosvětová analýza došla ke stejnému závěru," říká Yvona Charouzdlová, konzultantka společnosti H. Neumann International, jež se zabývá vyhledáváním manažerů. Průměrný plat vrcholového bossa dosahuje téměř 110 tisíc korun hrubého měsíčně.

T

ato suma je však podle odborníků jen částí příjmů nejvyšších firemních šéfů. Do celkových příjmů manažera je potřeba připočíst ještě odměny a řadu mimoplatových výhod od životních, důchodových či kapitálových pojistek až po bezplatné používání služebního auta či mobilního telefonu. Boj o kvalitní odborníky, kterých je v domácích poměrech nedostatek, a vysoké zisky firem - to jsou hlavní důvody, proč šéfové v high-tech, financích či farmacii vydělávají výrazně více než ostatní. "Tyto odbory se velmi rychle rozvíjejí. Firmy mají vysoké zisky, proto jsou platy šéfů nejvyšší," míní Pavel Sedláček z PriceWaterhouseCoopers. "Kde jsou nejvyšší ziskové marže, tam jsou i nejvyšší platy. Stará pravda je, že rozumně hospodařící firma může nabídnout jen takové platy, jaké umožňuje její ekonomická situace, a tyto firmy si na rozdíl od jiných oborů takové platy mohou dovolit.

Většinou dosahují vysokých zisků s výrazně nižším počtem zaměstnanců než třeba ve strojírenství," soudí Tibor Gedeon, ředitel společnosti Spencer Stuart, která se zabývá výběrem manažerů. Výšku platů v jednotlivých oborech diktuje také počet vhodných kandidátů na vedoucí pozice. A špičkoví odborníci do telekomunikací či financí se v českých poměrech hledají velmi obtížně. "Platy jsou otázkou

nabídky a poptávky a dobrých lidí pro informační technologie je málo. Navíc jde o nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví, takže nároky na jejich znalosti a sebevzdělávání jsou vysoké a nepřetržité.

Plat zohledňuje i rychlé rozhodovací schopnosti, protože se v tomto odvětví rychle mění nejen produkty, ale i obchodní modely," tvrdí generální ředitel tuzemské pobočky výrobce počítačů Compaq Rudy Kozak. "Pro řízení firmy je potřeba neustále držet krok s překotným vývojem poznatků a přílivem nových informací. To

je náročné na osobní rozvoj, školení a vzdělávání. To je zároveň i nákladné, a protože na něm často firmy participují, nechtějí pak proškoleného pracovníka ztratit, takže mu připlácejí," říká šéf české pobočky softwarové společnosti Scala Ota Kulhánek. Platy manažerů v těchto oborech pravděpodobně v budoucnu stále porostou. "Až vstoupíme do Evropské unie, platy těchto lidí opět stoupnou. Když padnou překážky v zaměstnávání cizinců v rámci Evropy, řada špičkových odborníků odejde do zahraničí.

I vyspělé ekonomiky mají například pro informační technologie či finance nedostatek manažerů a o schopné lidi z transformujících se zemí mají zájem," míní Charouzdlová. Mezi vrcholové manažery se řadí kromě generálních ředitelů či prezidentů firem i šéfové pro personali

stiku, finance, obchod či technický rozvoj. Takže třeba personální ředitel u telekomunikační společnosti pobírá za podobnou práci výrazně víc než člověk na stejném postu v obchodní či strojírenské firmě.

"I práci třeba personálního šéfa, který má na starosti řízení lidí, výrazně ovlivňuje obor, v němž pracuje. Kromě toho, že to musí být odborník na výběr a řízení lidí, tak musí zároveň rozumět i oblasti, kde firma podniká. Musí sledovat, kam se vyvíjí. A to je v oboru špičkových technologií či financí výraz

ně náročnější než v méně dynamických oborech. Musí mít prostě široké spektrum znalostí. A těch, kdo dokážou skloubit společenské a technické znalosti, je velmi málo," dodává Charouzdlová.

Zdroj: MF Dnes z 16. 3. 2000


Autor článku

Články ze sekce: MAKRODATA A EU