Zakládání trávníku

V první fázi procesu, který má vést k založení nebo rekonstrukci trávníku, si musíme pečlivě zvážit, zda pozemek, který jsme si vybrali za místo budoucí travnaté plochy, je k tomuto účelu vhodný. Nevhodnými plochami jsou například místa převážně či zcela zastíněná nebo strmé svahy, kde bude následná údržba velmi problematická. Na těchto místech je vhodnější zvolit výsadbu jiných rostlinných druhů, které se pro toto použití lépe hodí. 
Travnatou plochu můžeme založit dvěma základními způsoby: výsevem travní směsi a pokládkou předpěstovaného travního koberce. V obou případech je třeba velmi zodpovědně připravit půdu, protože každé případné zanedbání se v pozdější době projeví.
Přípravu pozemku je ideální zahájit již v roce předcházejícím roku založení nového porostu. Vzhledem k tomu, že se trávníkům nejlépe daří na středních, popřípadě středně těžkých půdách, je třeba do písčitých půd dodat jílovité minerály a naopak těžké půdy vylehčit pískem nebo jiným materiálem zvyšujícím podíl vzduchu v půdě. Důležitá je kontrola kyselosti půdy, která se pro pěstování trávníku pohybuje v rozmezí pH 5,5-6,5; při nižším pH je možné provést dodáním adekvátního množství vápníku ve formě jemně mletého dolomitického vápence. Hrubou přípravu a modelaci pozemku je také vhodné využít k zapravení kompostu, hnoje či jiných humusových substrátů do půdy, aby se do doby setí stačila vegetační vrstva dostatečně slehnout. Velmi důležité je také důkladné odplevelení pozemku, které spočívá zejména v odstranění vytrvalých plevelů některým z totálních herbicidů, jako je například přípravek Dominator. Aby se pozemek vyčistil skutečně důkladně, je vhodné aplikaci tohoto přípravku opakovat, neboť následná likvidace plevele z trávníku je náročnější a nákladnější.
Při přípravě pozemku pomocí vláčení, smykování a válení pečlivě upravíme povrch půdy do co nejrovnějšího tvaru a s ohledem na výškovou úroveň okolních prvků. Pokud jde o modelovaný terén, je třeba dbát takového tvaru a postavení terénních vln, aby při sekání nedocházelo na jedné straně k vyholování trávníku a na straně druhé k nedosekávání. V rámci této činnosti je vhodné do povrchu půdy zapravit také startovací dávku hnojiva. Velmi dobrým řešením může být například použití speciálního hnojiva AVA, které je dodáváno v unikátní formě fosfátových skel, nebo hnojiva SedoScote Trávník, které plní funkci dlouhodobě působícího granulovaného hnojiva.
Pro výsev trávníků jsou v průběhu roku dva vhodné termíny, a to od poloviny dubna do poloviny až konce května, a od půlky srpna do poloviny září. Vysévat lze samozřejmě i mezi těmito hlavními termíny, ale v letním suchém období je třeba počítat s intenzivní umělou závlahou. Výsevné množství travní směsi se pohybuje v rozmezí od 1,5 kg/100 m2 u krajinných trávníků do 3 kg/100 m2 u sportovních a okrasných trávníků. Zatímco od parkových okrasných směsí očekáváme vysoké nároky na kvalitu a estetický vzhled – vysokou hustotu a příjemný barevný odstín – u travních směsí hřištních zátěžových je prioritou vysoká mechanická zátěž, možnost nízkého sesekávání a vysoká regenerační schopnost. Pro rychlé ozelenění ploch po rekultivacích a stavebních pracích používáme travní směsi technické rekultivační, například směs Gama.
Po výsevu travní směsi na povrch půdy, který provádíme u malých ploch rovnoměrným rozhozem osiva ve dvou směrech na sebe kolmých nebo u větších ploch secími stroji, je třeba zapravit osivo do půdy, na menších plochách „zasekáním“ semen železnými hráběmi do půdy, na větších pak speciálními válci. Na závěr je třeba celou osetou plochu mírně utužit, aby se obnovila kapilární vzlínavost vody a osivo se dostalo do kontaktu se seťovým lůžkem. Po celou dobu klíčení a vzcházení je třeba udržovat půdu v zóně zakořenění vlhkou.