Ušetřete na daních pomocí zaměstnaneckých benefitů

Podle průzkumu, který pro ING realizovala společnost Ogilvy Public Relations mezi nejvýznamnějšími firmami České republiky,  využívá 93 % velkých českých firem program zaměstnaneckých výhod. „Péče o zaměstnance včetně poskytování zaměstnaneckých výhod je dnes součástí strategie většiny společností. Více než třetina respondentů našeho průzkumu uvádí jako jeden z přínosů poskytování employee benefits větší stabilizaci zaměstnanců. Přínosná je i daňová výhodnost, kterou zmiňuje 58 % společností. Je proto evidentní, že poskytování zaměstnaneckých výhod je prospěšné nejen pro zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele,“ říká Jan Šíbal, ředitel ING Employee Benefits.

Nejčastějším zaměstnaneckým benefitem je příspěvek na stravování, který nabízí 97 % společností, na druhém místě se umístilo penzijní připojištění, jež nabízí 86 % respondentů. Podle údajů Asociace penzijních fondů se průměrná výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele do penzijního připojištění zaměstnance rovná 461,75 Kč. Přestože již v dnešní době nabízejí zaměstnavatelé svým zaměstnanců široké spektrum výhod, celých 53 % respondentů průzkumu má v plánu svou nabídku rozšířit. Kromě příspěvků na stravování a penzijní připojištění je dalším nejčastějším zaměstnaneckým benefitem možnost školení a kurzů, které používá 86 % respondentů a 78 % firem svým zaměstnancům příspívá na sport, kulturu, zdraví, rekreaci a volný čas. Přesné výsledky průzkumu jsou patrné z tabulky níže.

Tabulka: Poskytování zaměstnaneckých benefitů velkými českými firmami dle průzkumu ING

Ušetřete na daních, aneb optimální benefity z daňového pohledu

Pomineme-li motivační přínos zaměstnaneckých benefitů, pak je pro zaměstnavatele důležité zda má daný benefit i nějaké konrétní dopady tákající se daně z příjmů, tedy zda je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, zahrnut do daňově uznatelných nákladů či dokonce vyjmut z vyměřovacího základu na pojistné.

Mezi benefity s konkrétními daňovými dopady patří:

• Stravenky - ty na rozdíl od zvýšení hrubé mzdy nezvyšují daňový základ zaměstnance, a nespadají proto do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění. Z hlediska zaměstnavatele je až 55 % z nominální hodnoty stravenek daňově uznatelným nákladem, nejvýše však částka 48,30 Kč na jednu stravenku.
• Poskytnutí služebního vozidla - pořízení takového automobilu je obecně daňově uznatelným nákladem, poskytnutí je osvobozeno od pojistného a pro účely zdanění u zaměstnance dochází pouze ke zvýšení daňového základu o 1 % pořizovací ceny automobilu (včetně DPH). Zákon dále nestanoví počet služebních vozidel, které by zaměstnanec mohl mít k dispozici i pro soukromé účely.
• Vzdělávání - Abychom školení mohli zahrnut do skupiny daňově optimálních benefitů je nutné splnit aby se jednalo o dočasné prohlubování kvalifikace, které souvisí s činností zaměstnavatele. V případě, kdy vzdělávání je zaměstnavatelem poskytnuto zaměstnanci v nepeněžní formě, je tento benefit osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a následně i od pojistného, bez ohledu na jeho daňovou uznatelnost.
• Penzijní připojištění - Daňový dopad u zaměstnance a zaměstnavatele se liší dle zákona o daních z příjmů výší příspěvku. Maximální částka, kterou zaměstnavatel může vynaložit z daňově uznatelných nákladů je 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U zaměstnance se nepovažuje příspěvek za zdanitelný příjem, pokud jeho výše nepřevýší 5 % z vyměřovacího základu. Opět zde musí být dodržen požadavek nepeněžního plnění, neboli zaměstnavatel musí příspěvek poskytnout na daný účet u penzijního fondu a ne v rámci zvýšení mzdy zaměstnanci.
• Životní pojištění - Efektivita příspěvku na straně zaměstnavatele je opět přesně vymezena zákonem o daních z příjmů. Aby byl příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelným, musí se jednat o pojistné, hrazené zaměstnavatelem pojišťovně na soukromé životní pojištění zaměstnance, a to v maximální výši 8.000 Kč. Dále se musí jednat o takový typ pojistné smlouvy, kdy k výplatě pojistného plnění dochází až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Stejné podmínky se použijí i u zaměstnance při zkoumání, zda příspěvek bude osvobozen od daně z příjmů. U zaměstnance je však, podobně jako u penzijního připojištění, výše osvobozeného příspěvku stanovena rozdílně oproti zaměstnavateli, a to v částce 12.000 Kč.
• Rekreace a rekreační zařízení - Disponuje-li zaměstnavatel rekreačním zařízením, mohou jej zaměstnanci využít beze strachu o dodanění tohoto typu benefitu. Užívání rekreačního zařízení, a to jak zaměstnance, tak i jeho rodinných příslušníků je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Současně tento benefit nevstupuje ani do vyměřovacího základu pro pojistné. Pokud takovéto zařízení zaměstnavatel nevlastní, může zaměstnanci (a rodinnému příslušníkovi) s obdobnými daňovými dopady poskytnout poukaz na rekreaci. Zde však platí podmínka poskytnutí nepeněžního příjmu, tzn. zaměstnanec nemůže dostat finanční odměnu na následný nákup rekreace, ale musí jít přímo o poukaz či jinou formu nepeněžního plnění. V úhrnu lze za kalendářní rok považovat za benefit osvobozený od daně a pojistného nejvýše částku 20.000 Kč. Hodnota tohoto benefitu bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelným nákladem.
• Poskytování přechodného ubytování - Pro účely zákona o daních z příjmů bude přechodné ubytování v nepeněžní formě, poskytnuté v obci, kde zaměstnanec nemá trvalé bydliště a nejedná se o ubytování na pracovní cestě představovat benefit osvobozený od daně z příjmů a od pojistného. Na straně zaměstnavatele však půjde o daňově neuznatelný náklad. V případě, že zaměstnavatel poskytne ubytování a současně se nejedná o ubytování v rodinném domě nebo bytě, může jako daňově uznatelný náklad uplatnit částku do maximální výše 3.500 Kč měsíčně.