Vodohospodáři zahájili vápnění sinicemi zamořené přehrady v Brně

21.11.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brno 21. listopadu (ČTK) - Vodohospodáři zahájili dlouho očekávaný boj se sinicemi v brněnské přehradě, která patří v Česku k nejzamořenějším vodním květem. Na obnažené břehy poloprázdné nádrže rozprašovala letadla po celý den vápenný hydrát. Spotřebovaly asi deset tun materiálu, což je necelá polovina z plánovaného množství. Ve čtvrtek by měla celá akce skončit, řekl Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Na každý hektar břehů sypala letadla 200 kilogramů vápenného hydrátu, dohromady se tak spotřebuje asi 20 tun materiálu. Vápnění je ve vodohospodářství známou technikou, používá se i při takzvaném letnění rybníků. V případě přehrady přijde zákrok na dva miliony korun, polovinu platí Jihomoravský kraj, polovinu Brno.

Druhá etapa vápnění by se měla přijít na řadu už příští rok. Vodohospodáři by ho chtěli stihnout do 1. března, kdy by při ideálních podmínkách měli začít přehradu znova napouštět. Před vápněním, během něho i po něm budou odborníci z přehrady odebírat vzorky, aby účinek zásahu vyhodnotili.

Příští rok na jaře by se také mělo začít s další metodou omezující rozvoj sinic, takzvanou aerací. Části dna, které označí studie odborníků jako problematické, se pokryjí děrovanými hadicemi a jimi se pod hladinu bude vhánět vzduch. Živiny, které sinice k životu potřebují, se při působení kyslíku mineralizují a v této podobě jsou pak sinicím nepřístupné.

Přesný rozsah všech opatření by měla určit studie proveditelnosti, kterou odborníci mají odevzdat do konce roku. Experti příští rok dopracují i takzvanou biologickou studii. V materiálu mimo jiné určí, zda přehradu bude možné na jednu sezónu úplně vypustit a co by to udělalo s organismy, které ve vodě žijí. Součástí budou i plány, jak vyměnit ryby v nádrži. V budoucnu by tam rybáři chtěli vysadit více dravých ryb a méně kaprů, kteří rozrývají dno, a sinicím tak přibližují živiny.

Zásahy, které mají přispět k vyčištění přehrady a umožnit letní koupání, přijdou podle hrubých odhadů na stamiliony korun. Větší část peněz chtějí místní samosprávy získat z Evropské unie.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK