Český daňový systém patří k nejsložitějším

Daňové reformy vedoucí ke zjednodušení daňového systému mohou zvýšit výnosy státu, neboť rozšíří daňovou základnu. Alespoň podle nejnovější studie s názvem „Jak se platí daně 2008“, kterou začátkem tohoto týdne společně publikovaly Světová banka, International Finance Corporation a společnost PricewaterhouseCoopers, a která se podrobně zabývá analýzou daňových systémů ve 178 zemí světa.

Příznivé daně lákají zahraniční investory

Není žádnou novinkou, že zjednodušení daňových systémů a snížení administrativní zátěže, stejně jako daňových sazeb je výhodné nejen pro samotné plátce, ale i pro jednotlivé vlády. Systém daní je jedním z důležitých kritérií v rámci rozhodování o umístění zahraničních investic. Přilákat do země miliardové investice může být velice strategický krok a v době propojenosti trhů panuje mezi jednotlivými státy silná konkurence. Chtějí-li země nalákat nové investory a zvýšit tím i počet nových pracovních míst na svém trhu, musí vycházet podnikatelům vstříc a snažit se jim nabídnout co nejpřijatelnější podmínky. Srozumitelný a především efektivní daňový systém zvyšuje důvěru a ochotu firem v dané zemi investovat.

Toho jsou si ministerští úředníci jednotlivých zemí vědomi a úprava stávajících daňových systémů bývá prioritou mnoha vlád. Jen v loňském roce si svůj daňový systém ve vztahu k právnickým osobám rozhodlo zdokonalit 31 zemí, v posledních třech letech tak učinilo dokonce 65 států. Přispívají k tomu zejména reformy, které placení daní zjednodušují. Nejčastějším krokem ke zefektivnění daňového systému bylo snížení daní z příjmů právnických osob – odhodlalo se k němu 27 zemí.

Evropské daňové systémy zaostávají za Asií

Dalším poměrně častým a neméně významným krokem, ke kterému se vláda uchýlí, je snižování administrativní náročnosti placení daní. „Dříve vlády s tímto krokem váhaly, neboť se obávaly snížení svých příjmů, ale pro některé státy znamenalo zjednodušení daňového systému růst investic a zrychlení hospodářského růstu“, říká Rita Ramalho, spoluautorka zprávy a daňová odbornice.

Letošnímu žebříčku zemí s nejvýhodnějším daňovým systémem vévodí asijské země, když pořadí na daňových stupních vítězů obsadily Maledivy, Singapur a Hongkong. V první desítce najdeme jediného evropského zástupce, na sedmém místě Irsko. Naopak nejnáročnější je placení daní na Ukrajině a v Bělorusku. Česká republika obsadila 113. místo, a to především díky administrativní náročnosti.

Český systém se potýká s administrativní náročností

Administrativní náročnost placení daní je pro podniky velkou zátěží. V celosvětovém průměru potřebuje jedna společnost každý rok téměř dva měsíce na splnění svých daňových povinností. Mezi jednotlivými zeměmi jsou však obrovské rozdíly. Zatímco například v Ázerbajdžánu trvá zaplacení spotřební daně 105 dní, švýcarské společnosti to zvládnou za jediný den. Obdobná je situace i v počtu plateb s daněmi souvisejících. Švédským společnostem stačí vyplnit jeden elektronický formulář, v Bělorusku čeká podniky 124 daňových plateb ročně.

Z hlediska administrativní náročnosti skončila Česká republika v poslední desítce, když obsadila 168. místo ze 178 zkoumaných zemí. Není se co divit, na splnění daňových povinností potřebují tuzemské firmy 930 hodin ročně. Nejenže je to nejvíce ze všech zemí Evropské unie, ale v Bulharsku, které je v rámci EU na předposledním místě, potřebují společnosti "pouze" 600 hodin.

Pouhé snížení daní vše nevyřeší

„Srovnání času nutného na splnění všech daňových povinností podniků působících v ČR s ostatními státy ukazuje, že právě administrativní náročnost daňového systému je jednou z největších slabin podnikatelského prostředí ČR. Daňová reforma, která začne platit na začátku příštího roku, bohužel tuto administrativní náročnost nesníží, a tak by tento problém měl být i nadále v popředí úvah při dalších případných změnách daňového systému ČR,“ říká Petr Hájek, daňový manažer společnosti PricewaterhouseCoopers.

Nejen daňová sazba, ale především administrativní náročnost placení daní byla důležitým kritériem při posuzování jednotlivých daňových systémů a měla velký vliv na konečném pořadí. Přestože Česká republika nepatří k zemím s nejvyšší daňovou zátěží, složitost systému ji katapultovala na již zmíněné 113. místo. naopak skandinávské země, které jsou pověstné vysokými daňovými sazbami, se díky jednoduchému systému umístily v první polovině žebříčku.

Tabulka: Výhodnost daňových systémů v zemích EU (pořadí zemí dle studie *)