"Sledováním našich účtů přesně monitorovali, od koho nám peníze přicházejí a komu a v jakém kurzu peníze odcházejí. Pak tyto klienty oslovovali na pobočkách a zbylé i obvolávali," řekl deníku spolumajitel Exchange Martin Hejtmánek.
K žalobě, která je podpořena několikaletým sběrem důkazů, se chtějí připojit i další velcí obchodníci s devizami. "Jsem rozhodnutý se k žalobě připojit. Ať je konkurence tvrdá, ať klientům dávají lepší kurzy, ale ať s námi bojují fér," řekl MfD Martin Lacina, majitel společnosti Akcenta CZ, která loni zprostředkovala výměnu deviz a platby do zahraničí za 64 miliard korun.
Spory obou stran vyvrcholily tím, že ČSOB zhruba stovce devizových obchodníků a směnáren loni zrušila účty, další výpovědi ještě běží. Banka s obviněním z nekalé soutěže nesouhlasí a žádá proces za zavřenými dveřmi. "Tvrzení Exchange jsou účelová," řekl deníku Aleš Dubský z ČSOB, který má v bance na starosti sektor malých a středních podnikatelů.
O ty podle MfD jde. Banky ve druhé polovině 90. let o menší podnikatele nestály, což se projevovalo například výrazně horšími nabízenými směnnými kurzy nebo drahými převody peněz do zahraničí. To se během posledních let změnilo, na trhu ale mezitím s požehnáním České národní banky (ČNB) vyrostli velcí devizoví obchodníci.
"Klient banky v některých případech může být zároveň i klientem směnárny, avšak klient směnárny je téměř vždy klientem banky. V takových případech není samozřejmě vyloučeno, že své služby klientovi zároveň nabídne jak banka, tak směnárna," uvedla banka v oficiálním vyjádření.
Podle ČNB, která reguluje banky i devizové obchodníky, nesmějí banky využívat neveřejné informace, jež získají v souvislosti se svými úvěrovými vztahy či investičními obchody na účet klienta. K otázce deníku, zda ČSOB nepřekročila hranici zákona, se centrální banka nevyjádřila.
Nebankovní devizoví obchodníci zprostředkují výměnu asi 150 až 200 miliard korun ročně. Jejich služby obvykle využívají menší firmy s tržbami v řádu desítek milionů korun, které obchodují se zahraničím.