Zaměstnat jednoho Švýcara nebo dvacet Bulharů?

01.09.2008 | , Finance.cz
EU


Hodinové ohodnocení práce se i ve vyspělé Evropě výrazně liší. Průměrná hodinová mzda Švýcara činí téměř 34 euro, zatímco Bulhara 1,65 euro. Hodina práce českého pracovníka je z východoevropských zemích nejvyšší, zahraniční investory tak musíme lákat především kvalitou za ještě rozumnou cenu…

Stěhování výroby do pořád ještě levné Asie trvá


Téměř všechny renomované světové firmy založili v minulých letech svoji pobočku v Číně či Indii, které jim nabízí obrovský rozvíjející se trh, výhodné daňové režimy a v neposlední řadě nízké mzdové náklady. Přesto začíná být již Čína pro některé výrobce drahá a přesunují část své výroby např. do Vietnamu, kde jsou čtvrtinové mzdy v porovnání s Čínou. Východní Evropa je v porovnání s Asií velmi drahá, současně však kvalitnější, dostupnější a operativnější. Z tohoto důvodu investice do východní Evropy jsou pořád „in“. Do regionu se však začínají stěhovat  technologicky náročnější výroby s inovačními prvky.


Cena práce je nejvyšší ve Švýcarsku


Nejvyšší mzdové náklady mají zaměstnavatelé ve Švýcarsku, Lucembursku a ve skandinávských zemích, nejnižší v Bulharsku a Rumunsku. Drahá pracovní síla ve vyspělých západoevropských zemích se projevuje v koncentraci investic do high-tech oborů, IT, elektroniky či biotechnologií. Především ve Švýcarsku a Lucembursku je potom silně rozvinut finanční sektor. Domácí firmy se však mohou spolehnout na vysoce kvalifikované pracovníky, kultivované podnikatelské prostředí, jednoznačnou legislativu a fungující justici či minimální korupci. Hlavním důvodem pro vysoké mzdy v těchto zemích je potom vynikající výkonnost těchto ekonomik.


Německé mzdy pod lupou


V Česku činí průměrná čistá mzda v prvním čtvrtletí letošního roku (tj. po odvodu daně a pojištění)  17 658 Kč, v Německu 1 555 euro. Průměrná čistá mzda v Německu je tedy  vyšší pouze 2,1krát, i když mzdové náklady zaměstnavatele jsou v Německu  vyšší dle přiložené tabulky více než 3,8krát. Důvodem je posílení koruny v letošním roce a především vyšší daňové odvody v Německu než v Česku. Mzdové rozdíly v Německu a Česku se tak snižují. Dokonce každý osmý Němec má čistý měsíční příjem nižší než 500 euro. Důvodem je, že v Německu není prozatím stanovena minimální mzda, o které se velmi nahlas uvažuje a její stanovení zákonem se očekává v nejbližší době.

Průměrná měsíční mzda v Německu se tak pohybuje:

  • 0 – 499 euro pobírá 17 % občanů
  • 500 – 999 euro pobírá 16 % občanů
  • 1000- 1499 euro pobírá 23 % občanů
  • 1500 – 1999 euro pobírá 20 % občanů
  • 2000 – 2999 euro pobírá 16 % občanů
  • 3000 – 3999 euro pobírá 5 % občanů
  • 4000 euro a více pobírají 3 % občanů


V Česku hraje prim Praha


Průměrná hrubá mzda za druhé čtvrtletí letošního roku činila 23 182 Kč měsíčně, což je nominálně  o 8 % více než loni ve stejnou dobu. Reálná mzda vstoupla o 1,1 % - důvodem je vysoký nárůst cen.  Zaměstnavatele tak pracovník s průměrnou mzdou stojí 31 300 Kč. Na bankovním účtu najde zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu 17 658 Kč (počítáme, že je svobodný a bezdětný). Nejvyšší průměrná mzda v Česku je samozřejmě v Praze, následuje Středočeský kraj, naopak nejnižší průměrná mzda je v Karlovarském kraji, Zlínském  a Olomouckém. Nejvíce rostly mzdy v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, nejméně ve vzdělání a veřejné správě. Nejvyšší nominální mzda je v současné době ve finančním sektoru (53 tisíc Kč). V příštích letech budou v Česku vznikat především nová pracovní místa ve službách pro starší občany, jejichž počet roste. V budoucnosti budou žádaná např. zaměstnání zabezpečující domácí práce pro staré lidi, pečovatelská služba, opatrování dětí v předškolním věku, pomoc mladým lidem  a rozvoj místní dopravy, která bude pohodlnější a přístupná pro staré a nemocné lidi.

Tabulka: Průměrná hodinová mzda v Evropě (v euro, údaje za rok 2006)

Země Hodinová mzda v euro
Švýcarsko 33,81
Island 32,37
Švédsko 32,16
Dánsko 31,98
Lucembursko 31,98
Belgie 31,58
Francie 30,31
Německo 27,70
Nizozemí 27,41
Finsko 27,39
Rakousko 26,67
Velká Británie 24,47
Itálie 21,39
EU 27 20,35
Španělsko 15,77
Řecko 13,37
Kypr 11,98
Slovinsko 11,29
Portugalsko 10,97
Malta 8,69
Česko 7,14
Maďarsko 6,34
Polsko 6,03
Estonsko 5,50
Slovensko 5,33
Litva 4,21
Lotyšsko 3,10
Rumunsko 2,68
Bulharsko 1,65

Pramen: Eurostat, Pressemitteilung Nr. 75/2008 von 2. Juni 2008, Český statistický úřad

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát