Komentář k zákonu 321/2001 Sb.

21.01.2002 | , Finance.cz
LEASING A SPLÁTKY


Zákon 321/2001/Sb. ze dne 17.8.2001 o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. nabyl účinnosti 1.1.2002. Zákon ukládá společnostem, které poskytují spotřebitelské úvěry, zakomponovat do smluvních ujednáních některé podmínky smlouvy v souladu s právem Evropských společenství.

Co se dle nové zákonné normy rozumí spotřebitelským úvěrem? Spotřebitelský úvěr je poskytnutí peněžních prostředků nebo odložení platby ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci tedy leasingu, za které je spotřebitel povinen platit. Poskytovatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, spotřebitelem se rozumí pouze fyzická osoba nepodnikatel.

Zákon se nevztahuje na:

- spotřebitelský úvěr na koupi, výstavbu, opravu a údržbu nemovitosti,
- nájemní smlouvy, které nezaručují po uplynutí určité doby převod vlastnického práva, jde o tzv. operativní leasing, který aplikují např. půjčovny aut,
- půjčky poskytnuté bez úroků nebo jakékoli úplaty,
- spotřebitelský úvěr na průběžné poskytování služeb,
- spotřebitelský úvěr na částky nižší než 500 Kč nebo vyšší než 800 000,-Kč a to i pro případ kdy je uzavřeno více smluv,
- spotřebitelský úvěr, jehož splatnost nepřesahuje 3 měsíce nebo je splatný ve 4 splátkách ve lhůtě nepřesahující 12 měsíců.
 
 Na druhé straně zákon vymezuje, co spotřebitelským úvěrem není:

- platba kterou spotřebitel platí za nesplnění závazku,
- platba kterou spotřebitel platí mimo kupní cenu, aniž byl na koupi poskytnut spotřebitelský úvěr,
- platba za převod peněžních prostředků a platba ze vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru,
- platba za pojištění předmětu spotřebitelského úvěru,

Do celkových nákladů spotřebitelského úvěru se dle tohoto zákona započítává:

- nepřiměřeně vysoká platba za převod peněžních prostředků a platba za vedení účtu, který je určen ke splácení spotřebitelského úvěru,
- platba za pojištění, které má spotřebiteli zajistit splacení spotřebitelského úvěru v případě jeho smrti, invalidity, pracovní neschopnosti nebo nezaměstnanosti,
- roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr.

Smlouva, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr musí být uzavřena písemně a musí obsahovat tyto náležitosti:

- stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem vyjádřeným níže,
- stanovení podmínek za kterých může být roční procentní sazba změněna a nesmí záviset pouze na vůli společnosti, která spotřebitelský úvěr poskytuje (věřitele). Změnu výše plateb souvisejících s úvěrem, které nebyly v době výpočtu roční procentní sazby nákladů známy, nelze uplatnit později, protože úrok i ostatní platby musí zůstat neměnné do konce platnosti smlouvy. V případech kdy nelze stanovit roční procentní sazbu nákladu na spotřebitelský úvěr musí být ve smlouvě uvedena maximální výše úvěru, výše plateb a podmínky za jakých lze tyto platby změnit.
- stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, výše jednotlivých splátek, jejich počet a rozvržení v čase,
- vyčíslení jednotlivých plateb týkajících se především pojištění závazku, nebo naznačit způsob jejich výpočtu,
- povinnost věřitele informovat spotřebitele a o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr,
- ustanovení o právu splatit spotřebitelský úvěr před stanovenou lhůtou,
- podmínky předčasného ukončení smlouvy. V tomto případě má spotřebitel nárok na snížení plateb, které souvisí se spotřebitelským úvěrem a to tak, aby žádný z účastníků smlouvy nezískal nepřiměřený prospěch.
- smlouva musí dále obsahovat způsoby placení, tj. převodem, inkasem nebo poštovní složenkou.

Nedodržením výše uvedených podmínek spotřebního úvěru ve smlouvě se pokládá spotřebitelský úvěr za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření. Výši diskontní sazby vyhlašuje ČNB a jedná se o statistický údaj. Veškerá ujednání o platbách se tak stávají neplatnými a to s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele.  

V případě, že spotřebitel odstoupí od kupní smlouvy s dodavatelem, který mu poskytl spotřebitelský úvěr musí dodavatel vrátit spotřebiteli splacený spotřebitelský úvěr a to na základě písemného uplatnění nároku. Pokud je věřitel jiná osoba od dodavatele zboží, pak spotřebitel svůj nárok uplatní u věřitele. Od smlouvy však lze odstoupit pouze v případech které stanoví zákon nebo smlouva.
Jestliže zboží bylo vráceno věřiteli, pak musí dojít k přiměřenému vypořádání mezi spotřebitelem a věřitelem.
Dozor nad dodržováním zákona vykonává Česká obchodní inspekce. Na ni se spotřebitel může obrátit, má-li pochybnosti o dodržování této zákonné normy ze strany věřitele. Je třeba zdůraznit, že vztahy týkající se spotřebitelského úvěru před dnem účinnosti tohoto zákona, tj. před 1.1.2002 se řídí dosavadními právními předpisy tj. zákonem č. 64/1986 Sb.

Vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr vychází z rovnice ekvivalence, která je vyjádřena následovně:

   K=m                                                                                         K´=m´
S
   AK / [( 1 + i) t K] = S   / [( 1 + i) t K´]
    K=1                                                                                          K´=1

 

K   =  pořadové číslo půjčky téže osoby,
K´  =  je pořadové číslo splátky,
AK  =  výše půjčky číslo K,
A´K =  výše splátky číslo K´,
m   =  číslo poslední půjčky,
m´  =  číslo poslední splátky
tK    =  interval v počtu roků ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m,
tK´   =  interval v počtu roků ode dne půjčky č.1 do dnů splátek č. 1 až m´.
i      = hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je možné vypočítat algebraicky nebo numericky postupným m-tým opakováním dílčího výpočtu.

Slovně lze popsat tuto rovnici jako rovnici ekvivalence při složeném úročení takto: skupiny závazků jsou při dané úrokové míře ekvivalentní (shodné), jsou-li stejné jejich datované hodnoty k libovolnému datu. Složené úročení se používá obvykle při lhůtě půjčky delší než jeden rok, kdy úrokový výnos věřitele není spotřebitelem vyplacen, ale přičítá se k půjčce, t.j. úrok za další období se počítá z půjčky zvýšené o úrok za předcházející období.


Shrnutí

Co nový zákon přinese spotřebitelům

Nový zákon přispěje k snadnější orientaci spotřebitele v nabídce splátkových společností. Spotřebitel bude moci snadněji porovnávat úroky splátkových společností s úrokovými sazbami v bankách. Vyšší transparentnost úvěrů v konečném důsledku povede ke snížení úroků. Dalším přínosem zákona je možnost předčasně splatit úvěr a tím si zajistit nárok na snížení plateb o takovou částku, aby žádné straně nevznikl nepřiměřený prospěch. Dlužník tedy zaplatí nižší úroky.

Autor článku

Ing. Michal Hanzelka


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: LEASING A SPLÁTKY