Co komplikuje české předsednictví?

Předsednictví v Radě Evropské unie potkalo Čechy v poměrně složité době, a to jak z politického, tak i z ekonomického hlediska. Již necelé dva měsíce v čele evropské sedmadvacítky připravily Čechům poměrně dost horkých diplomatických chvil. Navíc situaci komplikuje i další skutečnost, a to fakt že členské země Evropské unie neumí vystupovat na mezinárodní scéně jednotně.

Diplomatická nejednotnost?

Je přirozené že v integračním uskupení tvořeném sedmadvaceti zeměmi budou existovat různé názory k jednotlivým mezinárodněpolitickým otázkám. Je také pochopitelné, že vzhledem k tak úzké spolupráci těchto zemí v řadě důležitých oblastech mohou mezi evropskými zeměmi vznikat názorové třecí plochy. Tyto třecí plochy by však měly zůstávat uvnitř Evropské unie a navenek by měla EU vystupovat celistvě. Ve skutečnosti tomu tak však není. Jako příklad může nyní sloužit jednání Francie, která jsou vedena ambiciózním Nicolasem Sarkozym. Nejednota a tudíž neexistence jediného „evropského stanoviska“ oslabuje pozici celé Evropské unie na mezinárodní scéně. Evropská unie nebude nikdy ostatními zeměmi považována za jednotný celek dokud nedojde ke změně v této oblasti. Členské země EU, zejména pak ty mocensky ambicióznější, si toto musí uvědomit a pokusit se vystupovat celistvě a nikoliv každý na vlastní pěst. A to i v případech, kdy EU předsedá a tudíž oficiálně řídí menší země jako například nyní Česká republika.

Výměna rolí?

Současná situace je svým způsobem paradoxní. Již zmiňovaná Francie, diplomaticky hrající poslední dobou dost na vlastní pěst, volá po ochraně domácího průmyslu. Země, která z hlediska své historické role, patří spíše mezi tahouny integračního procesu, což dokládá i její úsilí o ratifikaci Lisabonské smlouvy, se tak nyní uchyluje k volání o protekcionismu, který je přímo v rozporu se zásadami jednotného vnitřního trhu EU. Na druhé straně Česká republika, země známá svým europesimistickým naladěním, hájí nyní, ze své pozice předsednické země, zájmy unie jako celku a odmítá jakákoliv opatření která jsou v rozporu s tržním fungování jednotného vnitřního trhu. Vůči výrokům francouzského prezidenta Sarkozyho by se však mělo postavit více evropských zemích, neboť zásady na kterých je Evropská unie vybudována by neměly být brány jako platné pouze v dobrých dobách. Protekcionismus rozhodně není vhodným nástrojem pro překonání dopadů nynější krize a měl by negativní vliv na ekonomiky EU v dlouhém časovém období.

Co z toho plyne pro Česko?

Česká republika by měla být mnohem více důrazná vůči veškerým snahám o omezení základních svobod jednotného vnitřního trhu EU. Nehledě na to, zda-li tyto snahy přichází z velkých či malých zemí. Naše země by rovněž měla usilovat o větší názorovou jednotu napříč unie a pokusit se tak aby Evropská unie byla vnímána jednotně a nikoliv názorově rozštěpená, jak tomu bylo často v minulosti i současnosti.