Krize drtí východoevropské ekonomiky

21.02.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Dvacet let po změně hospodářství z centrálního plánování na svobodný tržní systém poznali východoevropané další stinnou stránku kapitalismu: hospodářskou recesi...

... Poté, co se zákazníci proexportně orientovaného průmyslu vytratili ve víru finanční krize, dochází k propadu výroby. Vynikající hospodářský růst posledních let se náhle změnil v pokles a nezaměstnanost vzrůstá.

Přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní nebyl ve východní Evropě jednoduchý. Byl provázen propadem národních měn, vysokou inflací a ztrátou mezinárodních exportních trhů. Korupce, nedokonalá právní regulace a hospodářská kriminalita zanedlouho ochladily společenské nadšení ze svobody a pohřbily sny o brzkém dorovnání životního standardu na úroveň západní Evropy.

Přesto se však tržní hospodářství ukázalo jako mnohem efektivnější, pružnější a umožňující svižnější vývoj než centrální plánování. Postupně se podařilo překonat první problémy související s přetvořením rigidních a neproduktivních výrob do struktur schopných odolávat svobodné soutěži, byl upevněn právní rámec a přicházeli první zahraniční investoři. Poslední krok do vyspělé Evropy pak východoevropané učinily v roce 2004.


Evropská unie


Vstup do EU byl, alespoň co se hospodářského rozvoje týče, pro východní Evropu opravdovým požehnáním. Patnáct let po stržení železné opony byla stržena další bariéra. Sice méně viditelná, tvořená všemožnými cly a obchodními regulacemi, ale přesto podstatně bránící volnému pohybu zboží, kapitálu a investic a tedy rozvoji celého regionu.

Po jejím pádu už nic nebránilo přílivu zahraničního kapitálu na východ. Společnosti z vyspělé Evropy s sebou přinesly dokonalejší technologie, dostatek peněz na zahájení produkce a především měly zajištěný odbyt na západě. Započalo období rozvoje spojené s rostoucí produktivitou, poklesem nezaměstnanosti a zvyšováním mezd.

Vlády si zahraniční exportéry hýčkaly. Nabízely štědré daňové úlevy a všemožné investiční pobídky, jen aby se výrobce rozhodl postavit továrnu právě u nich. Odměnou byl výrazný hospodářský růst a zlepšení obchodních bilancí.


Společně i do recese


Provázaní ekonomik východoevropských států s vyspělou západní Evropou, které bylo tak prospěšné v období expanze, teď ukázalo svou odvrácenou tvář. Propad poptávky v západních státech  srazil exporty ze středoevropského regionu o desítky procent (ČR od září o 30 %, Slovensko od října o 40 %) a výrazně zabrzdil průmyslovou výrobu.

Továrny propustily značnou část agenturních zaměstnanců a v mnoha případech omezily pracovní dobu. Některé podniky už také začaly propouštět domácí pracovníky, čímž kupříkladu v ČR přispěly k historicky nejprudšímu nárůstu nezaměstnanosti.

Podobně jako jejich západní kolegové se i východoevropští politici pustili do tvorby stimulačních balíčků na podporu skomírajících ekonomik. Česká vláda představila balíček o 17 bodech, kterým chce především ulevit firmám a motivovat je k udržení zaměstnanců. Opozici se nepozdává návrh na snížení odvodů sociálního pojištění placených zaměstnavatelem za zaměstnance s nízkými příjmy, hlavně kvůli výpadu příjmů státního rozpočtu.

Opozice má totiž obavy o ztrátu prostředků na výplatu důchodů a sama by naopak ráda sociální výdaje zvýšila. To má pomoci podpořit domácí poptávku. Jedná se však o poměrně rozporuplné řešení, jelikož zásadním problémem české ekonomiky je v současnosti propad poptávky v zahraničí (nikoli poptávky domácí), s tím související pokles exportů a průmyslové výroby. Vzhledem k tomu, že se značná část spotřebního zboží dováží, mohla by se taková stimulace rovnat odeslání českých peněz do zahraničí, bez významnějších pozitivních dopadů na českou ekonomiku.


Tygři z Pobaltí


Pobaltské státy zaznamenaly po vstupu do EU nejvýraznější růst. Po vzoru rychle se rozvíjejících asijských ekonomik, se jim někdy přezdívalo „ekonomičtí tygři“. Jejich růst byl tažen exportem nejvýrazněji ze všech východoevropských států a poté, co se poptávka po jejich výrobcích vytratila, také zaznamenávají nejprudší pokles. Některé predikce odhadují letošní propad hospodářství až o 10 %. V Lotyšsku z těchto důvodů vyšli nespokojení občané do ulic.

Závažnost krize odhalila stinné stránky vysoké závislosti exportních ekonomik na jejich západních obchodních partnerech. Možným ponaučením pro národohospodáře ve východní Evropě je podpoření větší diversifikace ekonomik a zřejmě i přehodnocení rozsahu investičních pobídek. Je ovšem nemožné, aby východní Evropa na exportéry zcela zanevřela. Bez vzájemné spolupráce, volného pohybu zboží a investic je další rozvoj regionu těžko představitelný.

Autor článku

Zdeněk Strmiska


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU