V ČR ubývá zemědělské půdy rychleji než v sousedních zemích

V letech 2003 až 2007 klesl podíl obhospodařované zemědělské půdy v Česku o 1,4 procenta na 44,6 procenta. V Německu i Rakousku byl její úbytek nižší než jedno procento, v Polsku zemědělské půdy v uvedeném období naopak o více než tři procenta přibylo. Údaj za Slovensko ČSÚ nezveřejnil.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je úbytek zemědělské půdy důsledkem lehkovážné agrární politiky českého státu. Návrh zákona o ochraně zemědělské půdy, který má omezit zábory zemědělské půdy, schválila loni v říjnu vláda. Novela čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou.

Novela zákona by měla do budoucna chránit zemědělskou půdu před zábory tím, že zvyšuje sazby za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Nárůst plateb je výrazný zejména u nejkvalitnějších půd na rovinách, u méně kvalitních půd odpovídá míře inflace. Nastavení sazeb má zvýšit zájem stavebníků a developerů o pozemky s méně kvalitní půdou a omezit zábor kvalitnější půdy. Návrh by měl přinést také vyšší využití takzvaných brownfields, tedy opuštěných továren, zemědělských budov a jiných dlouhodobě nevyužívaných nemovitostí.

"Tento zákon je třeba rychle přijmout, jsme jednoznačně proti jeho zmírňování, to znamená snižování odvodů za zábory," uvedl Veleba.

V loňském roce čeští zemědělci obhospodařovali 3,52 milionu hektarů zemědělské půdy, o dva roky dříve to bylo 3,56 milionu hektarů. Více než dvě třetiny z toho tvoří orná půda. O čtyři procenta přibylo ve srovnání s rokem 2005 luk a pastvin. Naopak téměř o 3500 hektarů ubylo nevyužívané zemědělské půdy.

Česká republika patří mezi země s největším poměrem orné půdy v EU. V roce 2007 jí patřilo na pomyslném žebříčku za evropskou sedmadvacítku páté místo s podílem orné půdy vyšším než 34 procenta.