Firma spojená s Milanem Šrejbrem chce v Uhříněvsi stavět byty

09.12.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 9. prosince (ČTK) - Společnost Vivus Uhříněves chce v pražské Uhříněvsi postavit 1057 nových bytů. Firmu kontroluje společnost Pankrác, v jejímž čele stojí podnikatel a bývalý tenista Milan Šrejber. ČTK to dnes zjistila ze Sbírky listin a dokumentů předložených firmou k posuzování vlivů stavby na životní prostředí.

Zahájení stavby firma předpokládá v únoru příštího roku, dokončení poslední etapy v roce 2015. Stavba má být rozdělena do šesti etap. Investor odhaduje, že v nových bytech bude žít přes 2800 lidí.

Firma uskutečňuje nebo plánuje také další realitní projekty. Dalším plánovaným rezidenčním projektem firmy je výstavba 148 bytů v blízkosti O2 Areny. Na 240 bytů již firma postavila v Praze na Proseku. Letos v listopadu zahájila prodej bytů, které mají vyrůst na Pankráci; zahájení stavby celkem 167 bytových jednotek plánuje na první čtvrtletí příštího roku.

Hlavní činností společnosti Pankrác je pronájem nemovitostí. V roce 2008 z pronájmů utržila 183 milionů korun, což bylo o pět milionů méně než o rok dřív. Mezi největší nájemce firmy patřila například Česká podnikatelská pojišťovna, Vodafone, OMV nebo obchodní řetězce Bauhaus a Billa. Podle vlastních údajů společnosti se v jejím portfoliu nachází přibližně 21.000 metrů čtverečních kanceláří, 19.000 čtverečních metrů čtverečních obchodních ploch a celkem 7000 metrů čtverečních skladů.

Firmu Pankrác kontroluje podle její poslední výroční zprávy z 91 procent lucemburská společnost H.R.K.S., Šrejber vlastní devět procent.

Šrejber čelil v minulých letech obvinění z tunelování investičních fondů, které založil a spravoval. Soud posléze poslal Šrejbra na pět let do vězení, kde si odpykal 131 dnů. V červnu 2002 však Nejvyšší soud pravomocný rozsudek zrušil a od té doby byl Šrejber stíhán na svobodě. Jeho stíhání žalobci zastavili v roce 2007.

Šrejber se do povědomí veřejnosti zapsal nejen jako úspěšný sportovec, ale také v souvislosti s aférou kolem daru fiktivních sponzorů ODS Lájose Bácse a Radžíva Sinhy ve výši 7,5 milionu korun, k němuž se později přihlásil.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK