Pád vlády oddálil několik zásadních změn v ekologickém právu

21.12.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 21. prosince (ČTK) - Po pádu vlády ministerstvo životního prostředí zpomalilo v přípravě nového odpadového zákona, který má změnit systém poplatků za svoz komunálního odpadu a nařídit městům separaci bioodpadu. Nerozpracovalo ani kontroverzní návrh obalového zákona, který počítal například s zákazem rozdávání igelitových tašek v obchodech. Poslanci několikrát odmítli návrh nového horního zákona, nakonec ho vláda stáhla. Nepodařilo se tak otevřít cestu k odpisu zásob uhlí pod Horním Jiřetínem.

V první polovině roku se ministerstvo soustředilo na úkoly spojené s předsednictvím EU, ve druhém přineslo analýzu stavu české přírody.

V čele úřadu se během roku vystřídali tři ministři - po pádu koaličního kabinetu Mirka Topolánka nahradil šéfa zelených Martina Bursíka bývalý náměstek Ladislav Miko. Do Prahy přišel z Bruselu, kde řídí ochranu přírody celé EU, s ambicí věnovat se kromě dotažení Bursíkových návrhů přírodě. Snažil se obrousit hrany sporu o hospodaření v lesích na Šumavě a byl u dokončení Atlasu krajiny České republiky. Svoje české angažmá ale naplánoval pouze na půl roku, po odložení předčasných voleb se vrátil do Evropské komise. Na jeho místo zelení nominovali prvního náměstka Jana Dusíka. Úřadu se ujal před třemi týdny.

Přes příliš časté personální změny a nepřízeň sněmovny se podařilo ministerstvu prosadit řadu menších legislativních návrhů, které odvrátily hrozbu sankcí ze strany Evropské unie. Počátkem roku například sněmovna přehlasovala prezidentské veto a prosadila novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která umožní účastníkům řízení odvolat se k soudu, jak to umožňuje evropské právo.

Vedle sporů o šumavské lesy se tématy právě končícího roku stala debata o budoucí podobě české energetiky a plány na snižování emisí skleníkových plynů. Ministerstvo začalo posuzovat záměr rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Kriticky se postavilo k návrhu energetické politiky ministerstva průmyslu a obchodu, nelíbí se mu, že vedle rozvoje jaderného programu počítá nadále i s uhelnou energetikou. Navrhuje zejména úspory a investice do moderních technologií, a to v rámci klimatické politiky, která má být zahrnuta do koncepčního materiálu ministerstva průmyslu.

Úspěšně dopadl prodej volných emisních kreditů, za které Česko utržilo víc než 16 miliard. Použity mají být na snižování produkce oxidu uhličitého. V programu Zelená úsporám mohou dostat české domácnosti dotace na zateplování a výměnu topení na fosilní paliva za šetrnější. Zatím je žadatelů méně, než iniciátor programu Bursík počítal, s koncem roku nicméně zájem stoupá. Zda se podaří peníze vyčerpat do konce roku 2012, jak to požaduje mezinárodní dohoda, zůstává ale otázkou.

Dobré zprávy přinesla koncem roku zpráva o stavu životního prostředí za rok 2008. Konstatovala, že hospodářská krize, zpomalení růstu a následný ekonomický pokles Česka na konci minulého roku znamenaly odlehčení zátěže životního prostředí. Zlepšila se kvalita ovzduší, i když stále přetrvávají problémy v Moravskoslezském kraji a velkých aglomeracích. Energetická náročnost hospodářství meziročně poklesla o 6,4 procenta, což je největší meziroční pokles od roku 2000. Poprvé od roku 2000 v roce 2008 meziročně poklesla spotřeba energie v dopravě, a to o 1,6 procenta. Snížily se emise znečišťujících látek z dopravy - o 2,3 procenta ubylo oxidu uhličitého, o 6,6 procenta oxidů dusíku, prašnost z dopravy se snížila o 4,2 procenta.

Riziko pro lidské zdraví představuje nicméně v některých regionech pokračující růst silniční dopravy, který způsobuje zhoršenou kvalitu ovzduší v hustě obydlených aglomeracích a v blízkosti frekventovaných komunikací.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK