AP: Vládní výdaje na stavby zaměstnanost v USA nijak nezvýšily

11.01.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Washington 11. ledna (ČTK) - Výrazný nárůst vládních výdajů do dopravních staveb neměl za deset měsíců fungování plánu ekonomické stimulace prezidenta Baracka Obamy na zaměstnanost v americké ekonomice žádný vliv a téměř nijak nepomohl ani krizí postiženému stavebnictví. Zjistila to statistická analýza agentury AP, prověřená ekonomy pěti univerzit. Ekonomové přitom pochybují, zda nový Obamův podpůrný "balíček" za 75 miliard dolarů na tom něco zlepší.

Z loňského Obamova stimulačního plánu v objemu 787 miliard dolarů sice šla do výstavby silnic a mostů jen malá část, ani tyto peníze však nebyly na zaměstnanosti v místech určení nijak znát. Míry nezaměstnanosti v místech, kam tyto peníze šly, rostly a klesaly bez zjevné souvislosti s přílivem peněz. Podle AP to zpochybňuje Obamovy argumenty, že další vlna výdajů na dopravní stavby bude řešit "naléhavou potřebu urychlit růst pracovních míst".

Druhý Obamův stimulační balík spoléhá ze značné části právě na výstavbu dopravní infrastruktury a jeho cílem je nastartovat tvorbu pracovních míst. Příslušný zákon minulý měsíc těsně schválila Sněmovna reprezentantů a tento měsíc by o něm měl jednat Senát.

Z celkové sumy 75 miliard dolarů je v novém balíčku téměř 28 miliard dolarů určeno právě na stavby silnic a mostů. Podobnými projekty veřejných prací, které jsou populární zejména mezi politiky a lobbisty, masivně "stimulovala" ekonomiku i japonská vláda po většinu "ztracené dekády" 90. let, avšak rovněž bezúspěšně.

Americká ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí po více než roce vymanila z recese, ztráty pracovních míst však pokračovaly až do konce roku. Za celý rok 2009 ekonomika ztratila 4,2 milionu míst a míra nezaměstnanosti je na deseti procentech. Obama přitom loni v únoru na podporu svého obřího stimulačního plánu prohlašoval, že bez jeho přijetí překročí míra nezaměstnanosti osm procent.

Obamova administrativa argumentovala proti dosavadním odhadům nicotného vlivu stavebních výdajů na zaměstnanost tím, že pracovní místa ve stavebnictví nevznikají v jednom okrese, protože dělníci cestují se stavbou. AP proto ve své analýze zkoumala na základě vládních statistik dopady vládních výdajů do dopravních staveb na nezaměstnanost tím, že srovnala přes 700 okresů, které dostaly nejvíce dotací na stavby na hlavu, s více než 700 okresy, které z těchto peněz nedostaly nic.

S pomocí ekonomů a statistiků pak agentura vedla statistické testy, které měřily vlivy výdajů na zaměstnanost. Zjistila, že ve trendech zaměstnanosti nebyl mezi oběma skupinami okresů žádný viditelný rozdíl.

Dokonce ani v samotném odvětví stavebnictví, které mělo z těchto peněz získat nejvíce, nenašla analýza téměř žádnou spojitost mezi vládními dotacemi a počtem nových pracovních míst. "Jako nástroj ke tvorbě pracovních míst to, zdá se, příliš neúčinkuje," řekl ekonom Thomas Smith z Emoryho univerzity, který přitom celý stimulační plán schvaluje. Podle ekonomů jsou výdaje na dopravu příliš malé na to, aby něco udělaly s ekonomikou v objemu asi 14 bilionů dolarů, a ztráty pracovních míst za poslední recese byly příliš vysoké.

hp jw

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK