Stavy prasat v Česku jsou nejnižší za více než 60 let

"My na tento problém již léta upozorňujeme," řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba. Trvající úbytek zvířat způsobuje každoroční problémy s odbytem obilí, které je základní složkou krmných směsí pro prasata a ztrácí tak užití.

Podle Veleby by proto měla být odvětví chovu vepřů věnována zvláštní pozornost v připravované koncepci českého zemědělství, stát by měl chov prasat i zpracovatele masa navíc podpořit prostředky z Programu rozvoje venkova. "Pokud se tam nenainvestují peníze, nejsme schopni konkurovat," dodal. Zpracovatelský průmysl nedokáže plnit požadavky obchodních řetězců na dodávky masa, které je tak v obchodech nahrazováno masem z dovozu.

Mírně se loni naopak zvýšila užitkovost chovů. Na jednu prasnici se narodilo 23,7 kusu selat, meziročně o 1,4 procenta více. Úhyn selat z počtu narozených činil 10,9 procenta, což bylo oproti stejnému období roku 2008 zlepšení o 0,2 procenta. Prodej jatečných prasat klesl o 13,8 procenta. "Porážky chovných prasat se v závěru roku zmírnily," řekl ČTK ředitel odboru zemědělských statistik ČSÚ Jiří Hrbek. Do budoucna by se podle něj proto mohlo tempo poklesu zmírnit.

Podobným tempem jako chovy se loni snižovala také produkce vepřového. Ta loni dosáhla 284.572 tun, což bylo o 10,2 procenta méně než o rok dříve. Spotřeba v posledních letech zůstává téměř neměnná těsně nad 40 kilogramy vepřového na osobu a rok, kvůli klesající domácí produkci tak roste jeho dovoz.

Podle dřívějšího vyjádření předsedy Českého svazu zpracovatelů masa Jaromíra Klouda by tak podíl dováženého vepřového na jeho domácí spotřebě mohl dosáhnout 50 procent. Vepřové přitom stále zůstává v Česku nejoblíbenějším druhem masa.