Neplaťte daň z pozemku za ostatní (spoluvlastníky)

Do konce ledna byla povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitosti za rok 2009. Kromě komplikací s vyplněním daňového přiznání se vám mohla objevit i jedna celkem nepředpokládaná nepříjemnost. A to ve formě tzv. „společného zástupce“, pokud jste spoluvlastníkem pozemku.

Zatímco obvykle se daň z nemovitostí pohybuje ve stovkách korun, zanedbání povinnosti společně s existencí institutu společného zástupce může znamenat v extrémním případě 50 tisíc korun a více.

Společný zástupce

Termín společný zástupce je zakotven v zákoně o dani z nemovitosti § 13a odst. 4. Ten říká, že „podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce.“ V praxi to znamená, že jste-li jeden ze spoluvlastníků pozemku a podáte daňové přiznání jako první, tak se společným zástupcem automaticky stáváte vy. Jako společný zástupce však máte povinnost zaplatit vyměřenou daň z celého pozemku, kterého jste spoluvlastníkem, a ne jen ze svého podílu!

Tento postup je uplatňován v případě, že se jedná o společné vlastnictví, kde nejsou dány přesné hranice vašeho podílu, tedy pokud nejste vlastníkem, který má tzv. ideální podíl. Pozemek, ke kterému máte spoluvlastnické právo, je tak veden na katastru nemovitosti v tzv. evidenci zjednodušeným způsobem. Obrazně řečeno, každý spoluvlastník vlastní podíl z každého metru pozemku a nemá svůj vyznačený díl. V evidenci zjednodušeným způsobem se nejčastěji jedná o ornou půdu, kterou jste mohli zdědit s vašimi rodinnými příslušníky po vašich předcích. Tento postup je uplatňován i v případě, kdy došlo k opožděnému podání přiznání a zároveň nikdo ze spoluvlastníků přiznání dosud nepodal. Druhou možnost dále probereme.

Určování společného zástupce

Jestliže daňové přiznání za pozemek nikdo ze spoluvlastníků nepodá, vyzve je správce daně podle § 10 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), ke zvolení společného zástupce. Pokud tak poplatníci neučiní, správce daně společného zástupce určí a ostatní poplatníky o tom vyrozumí. „Správce daně může společného zástupce určit pouze tehdy, jestliže přiznání k dani vůbec nebylo podáno, a to za účelem vyměření daně.“ potvrdil Radek Ležatka z Ministerstva financí. A dále dodává „Určení společného zástupce poplatníků ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona o správě daní a poplatků je plně v kompetenci správce daně. Ten při rozhodování o určení společného zástupce individuálně posuzuje všechny okolnosti daného případu a přihlíží přitom i např. k velikosti spoluvlastnického podílu poplatníka.“ V podstatě to znamená, že pokud nikdo ze spoluvlastníků nepodá daňové přiznání, tak ten na koho padne institut společného zástupce se rozhodne tím, že podá daňové přiznání první. Nebo se vám také může stát, že budete finančním úřadem určeni.

Placení daně z nemovitosti

Pokud už na vás padl černý Petr v podobě společného zástupce, tak vězte, že právě vy zaplatíte daň za celý pozemek a ne jen za váš podíl. Je věcí dohody společného zástupce a ostatních spoluvlastníků, jak si platbu daně mezi sebou vypořádají. „V tomto případě samozřejmě není jiná možnost, než se dohodnout s ostatnímu spoluvlastníky, resp. se obrátit na soud.“ řekl Milan Tichý daňový poradce ze společnosti MARK & POOL . Pro úplnost dodává, že „společný zástupce má sloužit především k usnadnění průběhu řízení (doručování apod.).“ Tímto způsobem sice k urychlení daňového řízení jistě pomůže, ale je to k těm, co jsou poctiví a přihlásí se k daňové povinnosti, nespravedlivé. Naštěstí institut společného zástupce podle zákona platí při prvním podání daňového přiznání, následné roky už platíte daň jen ze svého podílu.

Pozdní podání daňového přiznání

Nemálo lidem se již přihodilo, že zapomněli podat daňové přiznání v řádném termínu, a stáli tak před otázkou, jak tuto situaci řešit. Nabízí se otázka, zda budete v takové situaci finančním úřadem penalizováni a či snad není lepší nepodávat přiznání vůbec a doufat, že se na to nepřijde.

Pokud se rozhodnete situaci řešit později ale přece, tak vás možná ani nepostihne žádná pokuta. Obecně platí, že úředníci finančního úřadu přistupují k jednotlivým případům individuálně a pokud výše daně včetně úroků z prodlení nepřesáhne částku 200 Kč, tak vás FÚ pokutovat určitě nebude a zaplatíte pouze daň, kterou jste měli uhradit v loňském roce.

Také budete muset vyplnit daňové přiznání navíc a to za chybějící rok, ve kterém mělo být přiznání podáno řádně. Je vždy výhodnější začít celou situaci řešit sám a nečekat, až na to přijde finanční úřad a vyzve vás k nápravě. To by už úředníci neměli důvod být shovívaví. Pak byste se už nevyhnuli zvýšení daně o 10 % ani úrokům z prodlení.

A nemyslete si, že by se váš závazek promlčel. Zákon stanovuje dost dlouhé zákonné lhůty. FÚ sice musí daň vyměřit do 3 let, ale tato lhůta se může prodloužit až na 10 let (§ 47 zákona o správě daní a poplatků). Právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným (§ 70 zákona o správě daní a poplatků). Znamená to, že když daň byla vyměřena až v 10. roce, může se vymáhat daňový nedoplatek i v 16. roce. Jedinou útěchou je fakt, že úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení (§ 63 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků).

Příklad:

Pan Novák v roce 2010 zdědil pozemek a stal se jedním ze spoluvlastníků. Jedná se o ornou půdu s celkovou výměrou 6 000 m2 a cenou 10 Kč / m2, pan Novák vlastní desetinu. Daň z jeho podílu na tomto pozemku činí 135 Kč. Pan Novák ale zapomene podat přiznání k dani z nemovitosti a toto přiznání dosud nepodal nikdo ze spoluvlastníků.

Pan Novák o povinnosti nic netuší, přiznání nepodá ani nikdo ze spoluvlastníků a finanční úřad začne celou věc řešit až před vypršením zákonných lhůt. K vyměření daně tak dojde až v roce 2019. Nikdo se k placení nemá, a tak finanční úřad určí pana Nováka jako společného zástupce, který pod hrozbou exekuce daň zaplatí až v roce 2025 (opět uvažujeme nejdelší možné trvání).

Pan Novák tak bude muset zaplatit daň za všechny spolu s úrokem z prodlení a zvýšením daňové povinnosti o 10 %. Celkem tak může zaplatit přes 55.000 Kč. Pokud by ale platil včas a řádně za svůj podíl, zaplatil by za uvedenou dobu necelých 5.000 Kč.

Ve výpočtu dále vycházíme z místního koeficientu 3, počtu obyvatel v obci, ve které se pozemek nachází, daň 3.000 Kč se každým rokem zvyšuje o 10 % (z důvodu navýšení ceny pozemku, sazby daně a místního koeficientu) a z úroku z prodlení ve výši 15 %.