Teplárenské sdružení odmítá další měření teplé vody v domech

06.05.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Plzeň 6. května (ČTK) - Teplárenské sdružení ČR odmítá instalaci dalšího měřidla teplé vody, které se musí podle zákona namontovat do září 2011 do panelových a činžovních domů. Teplárnám současné dvojí měření stačí. Podle novely energetického zákona přesto musí uzavřít dohodu s majiteli domů, že další měření nechtějí. České teplárny, zásobující polovinu občanů ČR, v červnu rozešlou sdružením vlastníků bytů návrh smlouvy, že měřidla nechtějí. ČTK to řekl ředitel Plzeňských služeb Ivan Hašek, jehož firma smlouvy vypracovala.

Pokud by například Plzeňané třetí měřidlo chtěli, zdražila by se jim teplá voda o deset až 12 procent, uvedl.

"Nabízíme lidem bezplatný tepelný audit i konzultaci k dalšímu měření, jež předepisuje zákon, ale je zbytečné a drahé. Za rok zvládneme dohody se všemi vlastníky," dodal Hašek. Plzeňské služby spravují 40.000 domácností, tedy 2000 odběrných míst.

Lidé podle něj neušetří třetím měřením, ale pouze tehdy, pokud zateplí pláště, střechy a rozvody teplé vody ve společných prostorách i bytech, případně si nechají u vodoměrů nainstalovat zpětné klapky. Těmito kroky uspoří 30 až 35 tepla, což zvedne hodnotu nemovitosti, na rozdíl od dalšího měřidla, které navíc nebude majetkem vlastníka bytu, dodal Hašek.

"Je to příklad další genocidy ze strany parlamentu, který si vymyslel jak zatížit teplárenství další daní, protože si výrobce jakýchsi měřidel proloboval, že jsme povinni to dělat," řekl místopředseda Teplárenského sdružení Tomáš Drápela. Pořizovací cena nových přístrojů se pohybuje mezi 50.000 až 150.000 korunami na jeden dům. Podle Haška nechce nikdo z tepláren bezdůvodně zdražovat, aby teplá voda respektive teplo z centrálních výtopen bylo konkurenceschopné.

"Zákonodárci ponechali naštěstí v zákoně možnost dohody s nájemníky nebo vlastníky, zda třetí měření chtějí," uvedl Hašek. Podle předběžné sondy v Plzni odmítne nové měření 95 procent domů, kteří to vyjádří podpisem dodatku smlouvy o dodávce tepelné energie. Problémem ale je, že pokud bude mít panelák deset vchodů a pět z nich měření nebude chtít, musí ho teplárna podle zákona nainstalovat.

Plzeňské služby pak budou těmto bytům účtovat až o 12 procent vyšší cenu než ostatním nájemníkům. Roční spotřeba teplé vody pro tří až čtyřčlennou plzeňskou domácnost se pohybuje mezi 5000 až 6000 korunami. Dalších zhruba 11.000 Kč platí ročně za teplo. "V Plzni je přitom druhá nejnižší cena tepla v ČR, 350 Kč/GJ bez DPH," dodal.

Podle Drápely by novela energetického zákona, pokud by se uplatnila ve všech českých panelových činžovních domech, znamenala dodatečné náklady až v řádu miliard korun. Jen pro Plzeň asi 150 milionů korun a pro Prahu odhadem miliardu, dodal.

Odběratelé teplé vody z centrálního zdroje dálkového tepla mají dnes ve všech domech měřidla minimálně dvě. Jedno na patě objektu a další poměrové v bytech na studenou a teplou vodu, což je podle sdružení jasné a transparentní.

Peníze za nákup měřidel podle Drápely "vykasíruje ten, kdo si je proloboval, ale zaplatí to občané". Sdružení se obává toho, že pokud se cena teplé vody zvýší podobnými kroky nad přijatelnou mez, sdružení bytů uslyší snáze na nabídky leasingu plynových kotlů, jež si postaví ve sklepě nebo kočárkárně panelového domu. A to je konec českého teplárenství, když se nám začnou lidé odpojovat," dodal.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK