Kursová: Úspěšní podnikatelé mají zájem investovat dále

S Petrou Kursovou, tajemnicí Czech Private Equity and Venture Capital Association, jsme si povídali o private equity a venture capital v ČR.

Investoři mohou vložit své peníze do samotného začátku, rozjezdu, expanze, záchrany, komercionalizace výroby, apod. Je možné získat v Česku investora ve všech těchto fázích? Jaká je v současnosti nabídka?

Ve všech uvedených fázích není úplně snadné tyto investory získat. Největší nabídka je v oblasti financování expanze a manažerských odkupů podniků, alespoň takové možnosti nabízí většina řádných členů CVCA (Česká venture kapitálová asociace). Velmi malá je nabídka startovního financování a téměř zde neexistuje nabídka na předstartovní financování (komercionalizace výroby) tzv. seed capital.

Kolik v ČR vlastně funguje poskytovatelů soukromého kapitálu? Jak se toto číslo vyvíjí?

Počet řádných členů CVCA (řádní členové = zástupci fondů venture kapitálu a private equity) se v posledních letech ustálil. Nyní máme 13 členů, kteří nabízejí financování podnikům v České republice i mimo ni (nejčastěji v regionu CEE). Mimo asociaci působí někteří další investoři, kteří buď nemají typickou strukturu fondů venture kapitálu a private equity, a pak nemohou být členy CVCA nebo další, kteří nemají zájem být sdruženi v CVCA. Na trhu v České republice se můžeme setkat s investory z okolních zemí, kteří mají ve svém geografickém zaměření region střední a východní Evropy.

Jsou to české nebo zahraniční společnosti? Podnikají na českém trhu i větší fondy ze zahraničí?

Většinou jde o společnosti se sídlem v zahraničí (Holandsko, Belgie, Lucembursko, atd.). Dle zatím ne úplně dokonalé české legislativy zatím mnoho fondů na území České republiky nevzniklo. Na českém trhu se můžeme setkat i s velkými zahraničními fondy. Můžeme jmenovat několik z nich, které jsou aktivní i v ČR např. Mid Europa Partners, Pamplona Capital Partners, Intel Capital, Innova Capital a další.

Co brání většímu počtu českých fondů?

Zjednodušeně lze říci, že pro všechny je jednoduší zvolit off-shore strukturu. V České republice je možné založit fond kvalifikovaných investorů dle zákona o kolektivním investování. Tento fond by mohl působit jako fond venture kapitálu či private equity. Daňově je tento fond zatížen 5%. V případě investičních struktur Nizozemí, Lucemburska nebo Malty jde o daňově transparentní struktury, kde nedochází k dvojímu zdanění.

Jakých objemů tento trh u nás ročně dosahuje? A jak je to v porovnání s okolními zeměmi CEE?

Ze statistik, které EVCA (European Private Equity and Venture Capital Association) uvádí, není možné utvořit si jednoznačný obrázek o trhu PE/VC v České republice. Jedním z problémů je nejasná interpretace dat. Údaje EVCA obsahují investice od domácích finančních skupin, které se někdy chovají jako PE/VC fondy a někdy jako soukromé holdingy s odlišnou logikou fungování.

V roce 2005 byly uskutečněny investice ve výši 283,3 mil. EUR, v roce 2006 to bylo i s uvedením celkové hodnoty investice do Českých Radiokomunikací 1 306,3 mil. EUR, v roce 2007 182 mil. EUR a v roce 2008 435 mil. EUR. Statistiky zveřejněné EVCA za rok 2009 uvádějí investice v ČR ve výši 1 396 milionů EUR, což představuje 57% z celkových investic v rámci regionu střední a východní Evropy. Investice soukromého kapitálu zaznamenaly v regionu CEE v roce 2007 dramatický nárůst – dosáhly částky 2,344 mld. EUR. Ve srovnání s rokem 2006 to představuje nárůst o 80 %. Největší investiční aktivitu zaznamenalo Polsko, do kterého směřovalo téměř 23 % z celé částky. Podstatný nárůst investic vykázalo i Bulharsko, Rumunsko, Pobaltí a Srbsko. V roce 2008 bylo formou private equity zanivestováno 207 firem v rámci střední a východní Evropy, což představuje investice v hodnotě 2,5 mld. EUR neboli 4,7% z celkových investic realizovaných v rámci Evropy. V roce 2009 byly zrealizovány investice v rámci střední a východní Evropy v celkové hodnotě 2,5 mld. EUR.

Mezi poskytovateli soukromého kapitálu jsou i business angels, což jsou menší investoři, často úspěšní podnikatelé, kteří chtějí sami investovat do zajímavých projektů. Je tento model v Česku rozšířený? A mají úspěšní čeští podnikatelé zájem investovat do dalších podniků?

V České republice není tento model příliš známý. Sítě business andělů, které jsou například rozšířeny ve Velké Británii, nemají v ČR zatím svoje zastoupení a bude ještě nějakou dobu trvat než se tento systém na českém trhu rozvine. Úspěšní podnikatelé mají zájem investovat dále, ale dělají to většinou bez velké medializace. V současné době je snahou seznámit podnikatele s takovou možností i prostřednictvím pořadu Den D (vysílaném na ČT2).

Může český podnikatel, který chce proniknout do zahraničí, oslovit zahraničního investora, který nepůsobí přímo v Česku? Doporučila byste tento postup?

Podnikatel z České republiky může oslovit investora ze zahraničí. Většina investorů postupuje stejným způsobem a hodnotí projekty stejným systémem bez ohledu na to, ze které země pochází. Podnikatel musí být tedy velmi dobře připraven na požadavky investora, musí být schopen odprezentovat do detailu svůj podnikatelský záměr a předložit finanční plán. Při oslovování zahraničního investora ještě přibývá další požadavek a to je dokonalé zvládnutí cizího jazyka.

Jste představitelkou CVCA, která zastupuje společnosti působící v oblasti venture kapitálu. Můžete představit tuto instituci? Jakou část českého trhu zastupuje?

Asociace sdružující investory private equity a venture kapitálu vnikla v roce 1997 s cílem rozvíjet a podporovat odvětví českého venture kapitálu a private equity, reprezentovat, řídit a obhajovat profesní zájmy členů asociace. Jde o zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem není tvorba zisku, ale splnění stanoveného poslání. V asociaci je možná dvojí forma členství. Řádné členství je určeno fondům venture kapitálu a private equity. Aktuálně má CVCA 13 řádných členů. Další formou je přidružené členství, kde jsou zastoupeny poradenské firmy, advokátní kanceláře a ostatní firmy, které v oblasti PE/VC působí. CVCA má 27 přidružených členů. Více informací je možné získat na www.cvca.cz.

Cílem asociace je spolupracovat s vládou České republiky, vládami dalších zemí, státními orgány a jinými institucemi na vytvoření a rozvoji legislativního, finančního a fiskálního rámce adekvátního pro investory venture kapitálu, stejně tak i pro ty, kteří investovaný kapitál obdrží; dále rozvíjet a udržovat etickou a profesionální úroveň všech svých členů; organizovat konference, semináře a setkání členů a obchodních partnerů s cílem informovat o aktuálním stavu trhu private equity a venture kapitálu; informovat prostřednictvím webových stránek, publikací, článků a brožur o aktivitách asociace a aktuální situaci v oblasti private equity a venture.

Podle statistik EVCA se v rámci CEE nejvíc investuje do sektoru IT/telekomunikace/internet a výroby zdravotních prostředků. Liší se v této statistice Česká republika?

Česká republika kopíruje celoevropské trendy. Nejpopulárnější jsou tedy telekomunikace, IT, internet, biotechnologie a výroba zdravotních prostředků.

Někteří podnikatelé uvažují o investorovi jenom v té rovině „potřebuji pomoc“. Co by měl podnikatel zvážit ze střednědobého až dlouhodobého hlediska? Přece jen investor vstupuje do podniku s tím, že společnost za několik let prodá. A to může být pro podnikatele, který si ponechá menšinový podíl, hrozba do budoucna.

Investor si v průběhu posuzování dané investice zváží připravenost podnikatele přijmout tuto investici a schopnost ji efektivně využít. Většina investorů nevstupuje do podniků, kteřé pouze potřebují pomoc, pokud se na to přímo nespecializují. Výše investice a velikost podílu, kterou investor v podniku získá se pečlivě a detailně domlouvá před podpisem smlouvy a podnikatel má dostatek informací, aby celou transakci dobře zvážil. Obě strany mají právo smlouvu nepodepsat, pokud nesplňuje jejich očekávání.

Někteří investoři mohou být příliš aktivní, mohou mít jiný vztah k riziku nebo si představují podnik jinak než podnikatel. Investoři se tak dostávají do konfliktu se zájmem podnikatele. Na co všechno je třeba si dát pozor?

Především je nutné, aby se ještě před realizací investice podnikatel a investor navzájem dobře poznali a vytvořil se mezi nimi „partnerský vztah“, který bude založen na důvěře. Se svými vzájemnými postoji se obě strany seznamují v průběhu vyjednávání podmínek investice, takže mají dostatek času na to, aby si rozmysleli, jestli je jim v tom vztahu dobře a jestli jsou ochotni přijmout veškerá rizika spojená se zamýšlenou investicí.

Jak je možné poté ukončit spolupráci s investorem?

Investor většinou vstupuje do podniku s cílem setrvat tam ve střednědobém horizontu a poté z investice vystoupit a realizovat tzv. exit. Nejčastějším investičním horizontem je 5 – 8 let. Forma exitu je poprvé navrhována již na počátku investice a závisí na mnoha faktorech. Jde zejména o pohled podnikatele na dlouhodobou, sektor, ve kterém firma působí, její pozici na trhu. Podle těchto a dalších faktorů se zvažuje forma exitu – management buy out, prodej strategickému partnerovi, IPO nebo další finanční investor, který firmu posune zase o stupeň výše.

Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík