ÚS odmítl akcionáře IPB, chtěl peníze za znehodnocené akcie

"Do skončení likvidace společnosti, jejíž akcie stěžovatelé vlastní, nelze učinit jednoznačný závěr, k jakému zásahu do majetkových práv stěžovatelů došlo, tedy zda tento zásah má povahu kvalifikovaného zásahu do ústavně zaručených práv," stojí v usnesení senátu se zpravodajkou Dagmar Lastoveckou.

Konkurz na IP banku začal v roce 2004. Loni v prosinci požádala správkyně konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání závěrečné zprávy. Městský soud v Praze jí vyhověl s ohledem na řadu probíhajících sporů a složitost řízení. Lhůta vyprší na konci letošního roku. "Je zřejmé, že pokud správce bude moci předložit konečnou zprávu a vyúčtování dříve, učiní tak bez zbytečného odkladu, aniž by čekal do konce běhu prodloužené lhůty," napsal městský soud do rozhodnutí, které je přístupné v rejstříku úpadců.

Akcionář, jehož stížnost odmítl ÚS, se u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhal náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem. "Stěžovatel má za to, že Česká republika nejenže v rámci bankovního dohledu připustila poskytování masivních rizikových úvěrů, ale navíc v rámci privatizace diskriminačním způsobem 'neočistila' tuto banku od špatných úvěrů," shrnul ÚS argumenty stížnosti. IPB byla podle akcionáře fakticky vyvlastněna.

Akcionáři IPB jsou dlouhodobě přesvědčeni o tom, že by soudy neměly jejich žaloby odmítat pro předčasnost. Už nyní je pode nich zřejmé, že z likvidačního zůstatku banky nezbudou žádné peníze na vypořádání akcionářů. Jejich uspokojení v konkurzním řízení prý vůbec nepřipadá v úvahu.

Krach IPB před deseti lety bývá označován za nejdražší český bankrot. Problémy banky začaly už v roce 1993, kdy stát v bance ztratil majoritní podíl. Ani převzetí banky japonskou Nomurou o pět let později IPB nepomohlo. Tíživá situace se naopak stupňovala. Banka měla řadu špatných úvěrů. Znepokojení klienti banky vzali její přepážky útokem 12. června 2000. Už čtyři dny od prvních výběrů vpadli do sídla IPB muži v kuklách se samopaly v rukou, kteří tak doprovázeli příchod nuceného správce. Po třech dnech nucené správy bylo rozhodnuto o prodeji třetí největší banky v zemi do rukou Československé obchodní banky (ČSOB).

Stát bance pomohl odkupem špatných úvěrů. IPB skončila krachem, ztráta vykázaná Českou konsolidační agenturou na operaci s aktivy IPB dosáhla 121 miliard korun, diskuse kolem banky ale v následujících deseti letech kvůli následným arbitrážím neutichly.