Senát dal šanci vlastníkům nevypořádaných podílů v bývalých JZD

Senátoři nepodpořili návrh na zamítnutí této předlohy, který vznesl senátor Jan Hajda (ČSSD). Zamítnout ho chtěli hlavně sociální demokraté, komunisté, ale i lidovec Jiří Čunek. Návrh nyní projednají senátní výbor pro hospodářství a ústavně právní výbor. Poté se jím Senát bude zabývat v druhém čtení a pokud ho schválí, odešle ho poslancům.

Návrh zákona počítá s tím, že pokud by se oprávněný majitel nedohodl s bývalým družstvem jinak, vyplácel by se podíl po dobu tří let ve stejných částkách. Pokud by se nástupnická organizace družstva opozdila s výplatou o více než 14 dní, měl by majitel právo žádat celou částku ihned.

Senátor a spoluautor návrhu Jiří Liška (ODS) zdůraznil, že ještě 18 let po přijetí transformačního zákona a 11 let od nejzazšího okamžiku, kdy měli být odškodnění, byli někteří vlastníci poškozeni. Kvůli problémům v zákoně nemohli bránit unikání svých majetků. Řekl také, že návrh se týká pouze již podaných návrhů na vypořádání, které dosud nebyly uspokojeny.

Předloha narazila na nesouhlas předsedy senátního hospodářského výboru Hajdy. Odvolával se například na posudek Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který uvádí, že by přijetí zákona mimo jiné ohrozilo důvěru v právní stát a zatížilo dotčené firmy. Podle stanoviska senátní legislativy by návrh také zatížil státní rozpočet a je v rozporu s listinou základních práv a svobod.

Návrh navazuje na podobnou loňskou předlohu, která měla původně prodloužit lhůtu pro vypořádání majetkových podílů bývalých družstevníků z deseti na 15 let. Bývalá sněmovna ale návrh odmítla včas projednat a lhůta tak skončila závěrem loňského roku.

Podobnou snahu řešit tuto situaci měla už předloni tehdejší vláda Mirka Topolánka, podle ní se počet oprávněných osob pohyboval kolem 100.000 a výše jejich nevypořádaných podílů činila zhruba deset miliard korun. Vládní návrh měl rovnou zajistit finanční vypořádání bývalým podílníkům zemědělských družstev, která zanikla nebo z nich byl vyveden majetek. Cílem bylo zabránit tomu, aby tyto nároky přešly na stát. Ani tento návrh ale bývalá sněmovna nepodpořila.