FAKTOGRAFIE-Komentáře vchního ředitele ČNB Pavla Řežábka (OPAK.)

15.09.2010 | , Reuters
Zpravodajství ČTK


PRAHA, 14.září (Reuters) - Následují komentáře vrchního ředitele České národní banky (ČNB) Pavla Řežábka v rozhovoru pro Reuters:...

...

NASTAVENÍ ÚROKOVÝCH SAZEB

"Já si myslím, že naše sazby, když byly na úrovni 1,25 procenta, tak relativně odpovídaly situaci, tedy tomu, že Česká republika byla zasažena celosvětovou krizí a další snižování, - a ukázal nám to také finanční sektor - nemělo až tak velký efekt."

"Odpoutaly se nám jak tržní sazby, tak depozitní sazby od naší dvoutýdenní repo sazby. Došlo k méně rigidnímu přenosu v rámci transmisního mechanismu."

"Také se podívejme na výhrady některých analytiků na poslední snížení, že dopad bude zanedbatelný."

"Pokud mám komentovat do budoucna, tak výhled na příští rok je ještě optimističtější než na ten letošní a myslím si, že současné nastavení sazb v České republice je nastavením v rámci krizové situace. V takové situaci však ČR není."

"Ano, situace není jednoduchá, ale nejsme až v tak krizové situaci, jako je západní Evropa. My stahujeme likviditu, západní Evropa musí dodávat likviditu. Dodávají likviditu pro zasažený finanční sektor, neboť státy musely tyto banky sanovat speciálními půjčkami."

"Osobně jsem příznivcem naplňování našich základních povinností, tedy péči o cenovou stabilitu, a není-li dotčena, podporovat obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému růstu."

"Nyní předpokládám, že budeme strategicky debatovat o úrovni nastavení měnověpolitických sazeb."

VÝHLED MĚNOVÉ POLITIKY

"Já jsem svůj názor dal jasně najevo, že jsem na posledních zasedáních nebyl pro poslední dvě snížení."

"A že jsem nic nenavrhoval, ani nevím, jestli navrhnu na nejbližším nebo následujícím zasedání, tak to je dáno tím, že v době ukončování světové finanční krize je třeba, aby měnová politika působila jako stabilizační element, nikoli že se budeme přetahovat o to, jestli nyní snížíme nebo zvýšíme."

"Já jsem akceptoval rozhodnutí a to rozhodnutí by mělo mít následně jistou dobu trvání s cílem menšího vnášení nejistoty do jak finančního, tak korporátního byznysu."

MĚNOVÁ POLITIKA A CARRY TRADES

"Neřekl bych, že se bankovní rada až takto výrazně diverzifikuje... Nejsem si vědom, že by kolegové z bankovní rady popírali riziko nízkých sazeb v současné době, pouze se k tomu někdo vyjádřil a někdo nevyjádřil. To je něco jiného, než že je někdo pro a někdo proti."

"Není to tak dlouho, kdy byla česká koruna používána na carry trade obchody. Jestliže s daným fenoménem mám již negativní historické zkušenosti, tak kde máme pojistku, že se to nebude opakovat? Já nemám obavu, že by tady mohly být carry trades nyní aktuálně."

"Signály o tom nejsou. Ale problém s carry trades je vždy, když jsou relativně nízké sazby a celosvětově se dostaneme na optimistickou náladu. Následně se hledají možnosti levného financování v rámci světa a carry trades začínají fungovat."

"Záporný úrokový diferenciál však vůči eurozóně existuje."

VÝHLED EKONOMIKY

"Náš bankovní systém nebyl na rozdíl od vyspělejšího světa zásadně zasažen primární finanční krizí. Poslední údaje naznačují, že dvojitý propad, který se očekával, asi nenastane, ustupují od něj i světové autority. Kromě stavebnictví veškeré makroindikátory v České republice jednoznačně hovoří pro revizi směrem nahoru."

"Pro celou západní Evropu platí, že ve velkém množství finančních institucí se bude muset navyšovat kapitál právě kvůli nízké kapitálové přiměřenosti. Postavení našeho bankovního systému je však nesrovnatelně silnější, protože u nás má bankovní systém kapitálovou přiměřenost téměř 15 procent a pouze jedna instituce je pod 10 procenty."

"Obdobně naše ekonomika určitě na tom není tak špatně, jako je ekonomika eurozóny, s výjimkou Německa samozřejmě."

GLOBÁLNÍ VÝVOJ

"My všichni si budeme muset zvyknout, že vyspělý svět neporoste až tak vysokým tempem. Budeme si muset možná zvyknout na to, že potenciál růstu je aktuálně někde jinde, než kde se stavěl předtím, protože byl umožněn především zadlužováním, a to zadlužováním států i domácností."

"Vyspělý svět si půjčuje v rozvojovém, Zadlužení (států skupiny) G20 překračuje 100 procent HDP, což je natolik vysoké, že je potřeba se nad tím zamyslet. Rozvíjející se svět se pohybuje pod hranicí 40 procent HDP. Toto samo o sobě vytváří velké nerovnováhy."

"Tímto si vyspělý svět vytvořil vlastní bublinu, která splaskla, a nyní je postaven před to, že bude muset šetřit, protože není schopen takovéto deficity dlouhodobě utáhnout. Nejparadoxnější na tom byly právě půjčky z méně vyspělých ekonomik."

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK