Zóna Borská pole skončila v zisku, drží si v krizi 11.000 lidí

"Firmy budou odcházet. Doba 15 let, kdy tu vznikají a působí, je velmi úspěšná a návratnost už tu je. Mobilní investice nás musejí potkat," dodal. I když firmy odejdou za levnější pracovní silou, tak to není podle Chochole konec Borských polí, protože základ zůstane dlouhodobě.

"Leckde už investoři odešli, například z Brna, ale taková ta stabilita a velká pestrost, to je největší síla Borských polí. Tato městská zóna má převážně výrobu, a ne moc komerce," uvedl Chochole. Obchodní centrum Carrefour, které vstoupilo v roce 1998 jako druhé po výrobci televizorů Panasonic, povolilo město jen kvůli tomu, aby získalo peníze na další rozvoj zóny. Francouzi tenkrát zaplatili za pozemky trojnásobek toho, co všichni ostatní výrobní investoři.

Podniky investovaly v zóně téměř 17 miliard korun. Jeden milion vložený městem do Plzně přivedl 29 milionů Kč. Náklady na vytvoření pracovního místa činily 50.000 korun, což je nízké číslo ve vztahu k tomu, kolik dává stát na nezaměstnanost. Díky zóně přestála Plzeň velké propouštění ve Škodovce v letech 1996 až 1999 bez otřesů. "Od roku 2003 je na tom Plzeň s nezaměstnaností lépe než Plzeňský kraj. To jsou efekty zóny Borská pole," řekl ředitel úřadu práce Zdeněk Novotný. Škoda Holding má nyní 4000 lidí, dalších 5000 firmy vzniklé odštěpením od strojíren.

Současných 11.000 pracovníků na Borských polích, stav po odchodu zhruba 5000 agenturních pracovníků ze třetích zemí vinou krize, hodnotí Chochole jako velmi dobré číslo. "Lidé z Plzeňska, kteří tu chtějí dělat, tu práci mají," dodal. Další tisíce lidí pracují v navazujícím třicetihektarovém CTParku. V této západní části Borských polí, která by bez městské zóny nevznikla, jsou hlavně logistické firmy v nájmu, stejně jako ve dvou nedalekých parcích VGP a Orange u Nýřan.

Klasické výrobní zóny jsou podle Chochole minulostí a okrajovým tématem. Podíl průmyslové výroby bude podle něj klesat z 35 k 25 procentům. "V Plzni ale výroba musí přežít," dodal. Podpoří ji inovační centra z peněz EU; sousední Západočeská univerzita postaví čtyři.

Podniky nyní omezuje zvyšující se cena práce. Navíc od ledna se má výrazně zdražit elektřina. Primátor Pavel Rödl už upozornil na to, že to může způsobit odchod investorů. Hrozí to hlavně u jednoduchých výrob, dodal Chochole.

Radnice vložila do infrastruktury industriální plochy 560 milionů korun, téměř 15 procent získala od státu. Díky 42 firmám, jejichž výrobní zaměření je velmi různorodé, se podle náměstka primátora Vladimíra Duchka daří Plzni bránit ekonomické krizi. "Nemáme informace o tom, že by nějaká firma chtěla převést výrobu jinam," dodal.

Díky Borským polím vznikla část městského okruhu od Domažlické po Klatovskou ulici. Měsíc tam vede nová trolejbusová trať a příští rok začne stavba tramvajové trati ke kampusu univerzity, který bude rozšířen. Vedle ní chce dále izraelská firma Keen Property vybudovat 300 bytů.