Senát neschválil nový způsob vypořádání podílů v bývalých JZD

Odpůrci zákona především z řad ČSSD argumentovali tím, že navrhované řešení je protiústavní a retroaktivní vzhledem k tomu, že lhůty pro vypořádání majetkových podílů skončily na přelomu loňského a letošního roku. Podle nich by návrh zatížil státní rozpočet. Podle tvůrce předlohy Jiřího Lišky (ODS) se jedná o podíly, jejichž hodnota je odhadována na tři až deset miliard korun. Kromě sociálních demokratů návrh nepodpořili ani komunisté, lidovci a dva členové Klubu TOP 09 a Starostové.

Předseda senátního zemědělského výboru Jan Hajda (ČSSD) poukázal na negativní stanovisko ministerstva zemědělství, které podle něj "považuje tento návrh za nerealizovatelný v praxi". Hajda také uvedl, že přijetí zákona by mimo jiné ohrozilo důvěru v právní stát a zatížilo dotčené firmy. Hajda také uvedl, že ČSSD má dokončen vlastní návrh řešení.

"Můžeme říkat dalších pět let, že budeme něco připravovat. Bylo by ale férovější říct: My to nechceme," uvedl k tomu Liška. Svůj návrh bránil s tím, že má napravit křivdu spáchanou na vlastnících podílů, kteří se jich podle stávajících zákonů nedokázali domoci ani soudní cestou. Družstva totiž majetek v mnohých případech převedly na různé společnosti, která se k restitučním závazkům nechtějí znát. Liška uvedl, že nevypořádanými majetkovými podíly se již zabývá Evropský soud pro lidská práva, který kvůli tomu dostal zatím devět žalob. Kvůli nedostatečné ochraně soukromého vlastnictví mohou Česku hrozit v budoucnu ze strany EU sankce.

Snahu řešit situaci s nevypořádanými podíly měla už předloni tehdejší vláda Mirka Topolánka (ODS), podle ní se počet oprávněných osob pohyboval kolem 100.000 a výše jejich nevypořádaných podílů činila zhruba deset miliard korun. Vládní návrh měl rovnou zajistit finanční vypořádání bývalým podílníkům zemědělských družstev, která zanikla nebo z nich byl vyveden majetek. Cílem bylo zabránit tomu, aby tyto nároky přešly na stát. Ani tento návrh ale bývalá sněmovna nepodpořila.

Podle původního transformačního zákona z roku 1992 si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti, takže dohledat nástupnický podnik je v řadě případů téměř nemožné. Lhůta byla následně prodloužena o dalších deset let.