Summit EU: Porušit rozpočtová pravidla už nikdy nebude tak snadné

29.10.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 29. října (zpravodajové ČTK) - Současná situace, kdy drtivá většina států Evropské unie porušuje unijní rozpočtová pravidla, by se již nikdy neměla opakovat. Šéfové států a vlád EU se na dvoudenním summitu, který dnes skončil v Bruselu, shodli, že v budoucnosti případní rozpočtoví hříšníci za špatné hospodaření a nadměrné zadlužení zaplatí tučné pokuty. Nová pravidla se zatím týkají jen zemí používajících euro, ale v létě příštího roku by měla být známá jejich podoba i pro zbytek zemí, tedy i pro Českou republiku.

Země, které platí evropskou jednotnou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice hrubého domácího produktu u rozpočtového deficitu. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu. Pokud by Česko již platilo eurem, případná sankce by v jeho případě podle propočtu ČTK činila zhruba sedm miliard korun.

Lídři členských států evropské sedmadvacítky jsou kvůli tomu, aby zabránili opakování dluhové krize, kterou začátkem letošního roku rozpoutalo zadlužené Řecko, ochotni měnit i pracně dojednanou lisabonskou smlouvu o fungování EU. Ta sice začala platit teprve v prosinci loňského roku, ale Německo se obává, že pokud by se opakoval případ, kdy státy eurozóny musely přispěchat s masivními finanční prostředky na pomoc krachujícím Řekům, německý ústavní soud by podobné jednání odmítnul a v ohrožení by se mohla ocitnout i evropská jednotná měna.

V současnosti euro před případným tlakem finančních trhů chrání záchranný fond, na jehož vzniku se unie shodla již letos v květnu. Země platící eurem do něj slíbily přispět v přepočtu 11 biliony korun, přičemž největší díl připadl právě na Německo. Platnost fondu je ovšem časově omezená do roku 2013 a EU dosud náhradní řešení neměla. Je pravděpodobné, že některé země budou s dluhy bojovat i po uplynutí této lhůty.

Unijní vrcholná schůzka dospěla k závěru, že je možné vytvořit nový záchranný mechanismus, k němuž ovšem bude třeba mírně upravit lisabonskou smlouvu. Drobné změny by měly být dostatečnou zárukou, že schvalování v rámci členských států EU nebude mnohaletým martyriem, které evropská sedmadvacítka zažila během ratifikace smlouvy. Unie by se tak měla především vyhnout referendům, které v minulosti opakovaně vedly k zamítnutí původně zamýšlené evropské ústavy. Irové napoprvé v plebiscitu odmítli i lisabonskou smlouvu a schválili ji až na druhý pokus.

Berlín rovněž navrhoval, aby státy eurozóny, které poruší rozpočtová pravidla opakovaně, přišly na čas o hlasovací práva. Takový postup by si ovšem vyžádal daleko hlubší zásahy do unijních smluv, a evropská sedmadvacítka by se tak referendům nepochybně nevyhnula. Referendum pro tento případ nevyloučil ani český premiér Petr Nečas. Kvůli složitému schvalovacímu procesu jsou šance zastánců odebrání hlasovacích prav mizivé, přestože se unie podobných úvah úplně nevzdala.

Summit EU nicméně otevřel i otázku hospodaření celé sedmadvacítky. Členské státy se v současnosti přou s evropskými poslanci o podobu rozpočtu EU pro příští rok. Celkem 11 zemí odmítá požadavky Evropského parlamentu na růst výdajů a pokud se obě strany nedohodnou, unie by se mohla vůbec poprvé ocitnout v rozpočtovém provizoriu.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK