Severské země jsou ekonomickým rájem. Hlavně pro ženy

Nejlepší podmínky pro kariéru, vlastní byznys a skloubení mateřských povinností s pracovní seberealizací mají ženy v severských zemích. Mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou minimální a střídání s partnerem na rodičovské dovolené samozřejmostí. Jak si stojí Česko?

Vyspělé země světa se snaží prosazovat politiku rovných příležitostí pro muže a ženy, jak v účasti na trhu práce, zaměstnanosti, výdělcích a profesním postupu. Přesto je míra činnosti a zaměstnanosti žen nižší než mužů. Skloubit mateřské povinnosti a kariéru je pro mnoho žen v dnešní hektické době velmi náročné. Evropanky vydělávají v průměru o 15 % méně než muži, rozdíl se však rok od roku mírně snižuje. Postavení mužů a žen v jednotlivých zemích světa pravidelně hodnotí Světové ekonomické fórum. 

Kritéria hodnocení

Světové ekonomické fórum ve své zprávě „Gender Gap 2010“ hodnotilo 134 zemí světa. Čím lepší umístíní, tím lépe se daří v daných zemích snižovat rozdíly mezi muži a ženami v těchto oblastech: ekonomické participaci, vzdělání, politického postavení a zdraví. V zemích na předních místech tak mají ženy téměř shodné příjmy, přístup k vysoce kvalifikovaným pracovním místům, ke vzdělání a jsou zastoupeny ve vládě a rozhodovacích funkcích ve společnostech. Island, Norsko, Finsko a Švédsko prokazují velikou rovnost mezi muži a ženami. Pro výkon domácí ekonomiky je přitom jenom dobře, je-li více žen ve vedoucích funkcích. Schopná manažerka dokáže firmě vtisknout trošku jiný pohled na svět než muž, uspět v tvrdé konkurenci a přitom vnést do firmy příjemnou atmosféru. Během uplynulého roku většina hodnocených zemí učinila pokrok ve snaze snižovat rozdíly mezi muži a ženami. Výsledný index většiny zemí je tedy lepší než v předcházejících letech.

Jak si stojí Česko?

V hodnocení 134 zemí světa patří Česku až 65. místo. Hlavními důvody jsou: významné mzdové rozdíly mezi muži a ženami, nízký počet manažerek a malé zastoupení žen v politice.

• Česko patří mezi členské země EU, kde jsou nejvyšší mzdové rozdíly mezi průměrným příjmem mužů a žen (23 %). V EU jsou rozdíly přes 20 % ještě v těchto zemích:  Slovensku, Nizozemsku, Kypru, Německu, Řecku, Velké Británii, Estonsku a Rakousku.
• Přestože po letošních volbách je v Poslanecké sněmovně rekordních 44 žen (tj. 22 %), je to ve světovém porovnání velmi málo. Např. v Německu je v Parlamentu 33 % žen, v Dánsku 38 % žen, v Belgii 39 %, Finsku 40 % žen, Islandu 43 % žen. Ve vládě však není v Česku dokonce jediná žena, např. ve Velké Británii 23 %, v USA a Belgii 33 %, v  Dánsku 42 %, v Chile 45 %. Současně Česko patří mezi země, které neměly za premiéra nebo prezidenta ženu.

Největší rovnost mezi muži a ženami? Ve Skandinávii

V severských zemích (Islandu, Norsku, Finsku a Švédsku) je největší rovnost mezi muži a ženami. Právě rovné šance a stejné podmínky pro muže a ženy jsou jedním z důvodů ekonomické, sociální i demokratické vyspělosti zemí Skandinávie. Firmy v severských zemích dokáži velmi dobře využít schopností a dovedností zaměstnankyň, což jim přínáší významnou konkurenční výhodu. Počet manažerek, političek, lékařek je v zemích Skandinávie nejvyšší na světě. Nejvíce žen v politice je ve Švédsku (45 %), na druhém místě je Dánsko a Finsko (38 %). Ve Skandinávských zemích bylo taky nejdříve uzákoněno hlasovací právo pro ženy, ve Finsku v roce 1906, v Dánsku 1915. Například ve Spojených státech to bylo až v roce 1920 a ve Švýcarsku až v roce 1971. Za poslední rok si z vyspělých zemí světa nejvíce pohoršila Francie, která hlesla až na 46. místo (ženy v průměru vydělávají pouze 82 % příjmů mužů). Hlavními důvody je pokles počtu političek a manažerek v zemi. Naopak si polepšily USA (o 12 míst), kde roste počet žen na vedoucícíh postech (např. počet žen na předních místech prezidentovy administrativy stoupl z 24 % na 33 %), rovněž se snižují mzdové rozdíly mezi muži a ženami.

Tabulka: Pořadí zemí dle rovnosti mužů a žen v jednotlivých letech

 Pramen: World Economic Forum – Gender Gap 2010