Zaměstnanci a daň z příjmů

Téma týdne: Z čeho se platí daň z příjmů

Zdanění příjmů ze závislé činnosti se týká největšího počtu poplatníků. Tuto problematiku upravuje § 6 zákona o daních z příjmů. Jedná se vlastně o zdanění veškerý příjmů za práci.

Příjmy ze závislé činnosti:

1. příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru
2. příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností
3. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob

Příjmy ze závislé činnosti jsou tedy veškeré pravidelné nebo jednorázové příjmy, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kromě těch, které se nezahrnují do základu daně či jsou vyňaty ze zdanění a příjmů osvobozených od daně.

U věcí či služeb, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci za nižší ceny, než ostatním osobám, je nutné zahrnout tento rozdíl do zdaňovaných příjmů. Jestliže například zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci zdarma podnikový byt, musí být zahrnuto do daňového základu "obvyklé nájemné" z tohoto bytu. Jestliže byt poskytuje zaměstnanci za cenu nižší než obvyklou, potom se do základu daně zaměstnance zahrne rozdíl mezi zaměstnancem placeným nájemným a nájemným, které by stejného bytu hradil jiný uživatel.

Zaměstnanec také musí zahrnout do zdanitelných příjmů 1 % (za každý i započatý kalendářní měsíc) ze vstupní ceny motorového vozidla, které poskytuje zaměstnavatel bezplatně zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely. Není-li ve vstupní ceně vozidla zahrnuta DPH, musí se vstupní cena o daň zvýšit. Pokud je tato částka nižší než 1.000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1.000 Kč.

Funkčními požitky jsou:

1. funkční platby členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu ČR a platby vedoucích ústředních úřadů státní správy
2. odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích

Víte z čeho se daň neplatí?

Některé druhy příjmů jsou od daně z příjmů osvobozeny nebo se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a tudíž ani nejsou zdaněny. Do této skupiny patří například náhrady cestovních výdajů do stanoveného limitu, hodnota poskytnutých ochranných prostředků či hodnota stravování a nealkoholických nápojů, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v nepeněžní formě.

Od daně z příjmů jsou osvobozeny různá nepeněžitá zvýhodnění od zaměstnavatele - rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, sportovní zařízení, příspěvky na kulturní akce, zahraniční rekreace, apod. Horním limitem je částka 10.000 Kč za kalendářní rok včetně příspěvků pro rodinné příslušníky zaměstnance. Také nepeněžní dary od zaměstnavatele jsou osvobozeny, maximálně však do výše 2.000 Kč ročně.

Osvobozeny jsou i peněžní zvýhodnění v souvislosti s bezúročnými půjčkami nebo půjčkami s úrokem nižším než, je obvyklá výše úroku - jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové potřeby, pouze do výše 100.000 Kč ročně nebo 20.000 Kč ročně, pokud je půjčka určena k překlenutí tíživé finanční situace. V letošním roce se v zákoně o daních z příjmů v této souvislosti objevila jedna novinka. U zaměstnanců, kteří byli loni postiženi živelnou pohromou (povodně), se tyto částky zvýšily. V prvním případě (nenávratná půjčka na bytové potřeby) jsou osvobozeny půjčky až do výše 1.000.000 Kč a ve druhém případě (půjčka k překlenutí tíživé životní situace) do výše 200.000 Kč. Také příjmy, které poskytl zaměstnavatel zaměstnanci jako sociální výpomoc k překlenutí mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, jsou osvobozeny až do výše 500.000 Kč.

Pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na penzijní připojištění se státním příspěvkem, jsou tyto příspěvky od daně z příjmu osvobozeny. Maximálně však do výše 5 % hrubé mzdy. Také pojistné na soukromé životní pojištění (pro případ smrti či dožití věku nebo na důchodové pojištění) hrazené zaměstnavatelem je osvobozeno. Maximálně 12.000 Kč ročně. To však není jediné omezení. Navíc musí být splněna podmínka, že v pojistné smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 5 letech a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.