Ztrátu Třineckých železáren způsobily nízké ceny oceli

Problém byl podle ředitele v tom, že nadále rostla výroba oceli v Asii, hlavně v Číně, Indii a Jižní Americe. "V těchto zemích se již vyrábí více než polovina světové produkce oceli, proto poptávka po vstupních surovinách, zejména po rudě, rostla. Samotná Čína loni vyrobila téměř polovinu celosvětové produkce oceli. Proč by proto dodavatelé rudy snižovali ceny, když jim za ni tyto země dobře platí," podotkl.

Předloni železárnám vlivem hospodářské krize meziročně klesly tržby o 34 procent na 24,3 miliardy korun. V roce 2008 přitom měly zisk 1,2 miliardy Kč. Důvodem předloňské finanční ztráty byla nižší poptávka po oceli v Evropě a také na českém trhu.

"V Evropě nebyly žádné velké projekty v infrastruktuře, strojírenství i stavebnictví bylo v útlumu, výrobu oceli nemělo co táhnout. Pokud není poptávka, pak nemůžeme očekávat odpovídající ceny," podotkl Cienciala. Ceny ocelových produktů se předloni podle něho propadly o 30 a více procent a loňské oživení znamenalo pouze jejich pozvolný růst.

"Zdaleka nejsme na cenách, jaké byly před krizí," podotkl. Třinecké železárny navíc celý minulý rok opravovaly koksárenskou baterii. "Proto jsme museli většinu koksu, který si jinak vyrábíme sami, nakoupit. Používali jsme tak podstatně dražší koks," vysvětlil.

Výhled na letošní rok mají Třinecké železárny opatrný. "Máme sice postavené plány v plusech stovek milionů korun, ale nejsou zatím signály, že by měl být na trhu s ocelí výrazný skok. V Evropě chybí velké projekty, které by absorbovaly ocel. Navíc se velké množství oceli do Evropy dováží," okomentoval plány Cienciala.

Například úspory ve výstavbě dopravní infrastruktury mají na ocelářství velké dopady. "Ceny oceli se sice pomalu šplhají nahoru, ale není to tempo, které bychom si přáli. Na to, abychom se dostali na ceny před krizí, si ještě budeme muset počkat," konstatoval Cienciala. Podle něho by se ceny na úroveň před krizí mohly dostat nejdříve v roce 2015.

Výrobní kapacitu mají železárny zakázkami naplněnou. Případné propouštění proto ve firmě nehrozí. Huť zaměstnává v současné době po loňské fúzi s ostravskou Válcovnou trub TŽ 5750 lidí.

Třinecké železárny připravují letos jednu akvizici v Maďarsku v řádech stovek milionů. "Pracujeme na tom, ale nebudeme zatím zveřejňovat kvůli konkurenci žádné podrobnosti," dodal Cienciala.

Moravia Steel skončila v zisku řádově stovek milionů korun díky tomu, že se dařilo ostatním firmám v celé skupině. Do skupiny Třinecké železárny - Moravia Steel například patří KOVÁRNA VIVA, polská METALURGIA, Hanácké železárny a pérovny, Šroubárna Kyjov, Strojírny Třinec, Energetika Třinec, Slévárny Třinec, Sochorová válcovna TŽ, FERROMORAVIA, REFRASIL.