Peníze do EFSF by podle Němců mohly dodat země s nižším ratingem

21.01.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Berlín 21. ledna (ČTK) - Německo zvažuje možnost, že by úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF) pomohly svými hotovostními zdroji doplnit ty země eurozóny, které nemají nejvyšší možný rating AAA. Úvahy jsou podle agentury Reuters součástí diskuze, jak zvýšit efektivní úvěrovou kapacitu fondu, a přitom nezvyšovat objem záruk, který je stanoven na 440 miliard eur (asi 10,7 bilionu Kč).

Záchranný fond by měl teoreticky mít k dispozici záruky za úvěry až do výše 750 miliard eur (asi 18,2 bilionu Kč), vedle zmíněných 440 miliard, které připadají na eurozónu, by 60 miliard eur zajistila Evropská komise a zbylých 250 miliard eur Mezinárodní měnový fond (MMF). Fond slouží jako záchranná síť pro země, které nebudou schopny zajistit si finance běžně na trhu.

Ačkoli ta část fondu, kterou kryje eurozóna, má určenou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur, kvůli nutnosti udržet nejvyšší rating fondu je efektivní úvěrová kapacita fondu podle odhadů jen asi 225 miliard eur (asi 5,5 bilionu Kč).

Evropští lídři tak nyní musí vyřešit, jak efektivní úvěrovou kapacitu fondu zvýšit, a přitom nehýbat se stanoveným stropem 440 miliard eur. Pokud by jej totiž chtěli zvýšit, velmi pravděpodobně by narazili na odpor politiků v Německu, a především by svůj záměr těžko vysvětlovali německým daňovým poplatníkům.

Německo chce také prosadit, aby veškeré další náklady nenesly jen větší ekonomiky jako je Francie a Německo. Ministr financí Wolfgang Schäuble například řekl, že Brusel by měl "zabránit dojmu, že jen tlačí na země s nejvyšším ratingem AAA, a ne už na ty země, které ke vzniku krize přispěly možná víc".

Na dotaz k poskytnutí hotovosti do záchranného fondu mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert novinářům řekl, že Berlín už dlouho zastává názor, že "není správné, aby finanční zátěž záchranného fondu byla omezena pouze na několik zemí". Pokud prý bude předložen návrh na poskytnutí hotovosti, bude vyhodnocen.

Jeden z členů parlamentu za vládní koalici podle Reuters řekl, že hotovostní injekce už je jednou z mnoha možností, které jsou ve hře. Zatím se o tom ale prý jen zvažuje, rozhodnuto nebylo nic.

Úvěrové garance a záruky za dodatečný či rezervní kapitál od zemí s nejvyšším ratingem jako je Německo mají ve fondu od ratingových agentur stoprocentní ohodnocení. U zemí s nižším ratingem jsou ale stejné závazky hodnoceny s diskontem, protože existuje riziko, že finančně slabší země by nemusely být schopny veškerým závazkům dostát.

Jedním ze způsobů, jak by hůře hodnocené země eurozóny mohly fondu pomoci a zároveň dosáhnout vyššího ocenění svých příspěvků, je tedy to, že místo záruk dodají rovnou hotovost.

"Je tedy možné si představit, že u zemí, které nemohou poskytnout stoprocentní záruky, by v rámci dělby práce dávalo smysl, kdyby poskytly hotovost," řekl zdroj, který si nepřál být jmenován.

Z celkem 17 členských zemí eurozóny má nejvyšší rating pouze šest z nich, a to Rakousko, Finsko, Francie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Řecko s Irskem už požádaly o finanční pomoc, zatímco Portugalsko a Španělsko čelí tlaku, aby tak učinily také. Zbývá tedy sedm zemí, které by nastíněnou pomoc formou hotovosti mohly poskytnout. Je mezi nimi například Itálie, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně, ale sama se potýká s vysokými dluhy.

Britská banka Barclays Capital tento týden uvedla, že vlády zemí eurozóny o zvýšení úvěrové kapacity fondu velmi pravděpodobně rozhodnou ještě před konáním summitu EU, který je naplánován na konec března. Za nejpravděpodobnější scénář ale banka považuje zvýšení velikosti garancí. Hotovostní injekce by totiž okamžitě prohloubily rozpočtové schodky zemí, které mají do EFSF přispět, a proto je takový scénář podle Barclays méně pravděpodobný.

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK