Nespěchej, Ameriko - večírek pokračuje

Ve snaze vylepšit svoji pochroumanou image a otevřít se o něco více veřejnosti, učinila americká centrální banka (Federální rezervní systém, Fed) v minulém týdnu vskutku historický krok. Poprvé za téměř 100 let její existence, a po vzoru Evropské centrální banky a „staré dámy“ Bank of England, totiž zorganizovala tiskovou konferenci, na které se její šéf, Ben S. Bernanke, snažil veřejnosti podrobně ozřejmit motivy, stojící za jejím posledním rozhodnutím a aktuální měnovou politikou.

Dosud šéf Fedu svá vystoupení omezoval pouze na pravidelná slyšení v Kongresu a četné přednášky, na kterých byly ale otázky přímo z publika buď zakázány, nebo nejprve napsány na papírek a poté filtrovány moderátorem diskuse.

Centrální banka považuje současné inflační tlaky za dočasný jev

Novináři, ekonomové a investoři tak čekali velké věci. Obzvláště když už koncem června přestane Fed s nákupy státních dluhopisů a trh je již delší dobu jako na trní, protože netuší, kdy začne fáze utahování měnové politiky a zvyšování úrokových sazeb, která je naprosto klíčovou pro další vývoj na finančních trzích.

Po minulém týdnu je ale jasné, že si na toto rozhodnutí budeme muset ještě dlouhou dobu počkat. Fed totiž nejenže ponechal sazby beze změny, čímž nikoho nepřekvapil, ale své rozhodnutí také znovu doplnil komentářem, ve kterém uvedl, že sazby zůstanou na velmi nízkých úrovních i do budoucna. Důvodem je nelichotivý stav ekonomiky a skutečnost, že centrální banka považuje současné inflační tlaky za dočasný jev. Podle Fedu totiž tlak na růst cen nesouvisí se situací v reálné ekonomice, ale spíše s externími faktory (růst komodit na finančních trzích), jejichž dopad na koncové ceny brzy odezní.

Dolar je nejlevnější od srpna 2008

Reakce na rozhodnutí Fedu a následnou tiskovou konferenci tak jen málokoho překvapí. Americká měna, která vůči koši nejvíce obchodovaných světových měn ztratila od začátku roku již 10 %, se propadla nejníže od srpna 2008, zatímco ceny akcií a dolarové ceny komodit zamířily prudce vzhůru. Finanční ráj na zemi, kdy ceny finančních aktiv stoupají do nebe a ekonomice se daří růst jen s přispěním obřích rozpočtových deficitů, které stupňují obavy z dluhové krize, tak může ještě nějakou dobu pokračovat. Lámat chleba se ale může začít již brzy, konkrétně v druhé polovině roku, kdy Fed přestane finanční trhy zahrnovat přebytečnou likviditou a odstraní podpůrné berličky, kterými je podpíral od loňského listopadu.

Co by mohlo následovat?

O tom může leccos napovědět pohled do ne tolik vzdálené minulosti. Loni v dubnu, kdy americká centrální banka přestala dodávat na trhy likviditu (tentokrát nákupy dluhopisů krytých hypotékami) stačil jediný měsíc na to, aby začaly trhy znovu panikařit. Akcie klesly během několika týdnů o 10 % a do Evropy dorazila dluhová krize, kterou museli tamní politici řešit četnými ad hoc záchrannými opatřeními. Čeká nás něco podobného i v druhé polovině roku? Podíváme-li se na překoupené akcie a stále bobtnající dluhovou krizi v eurozóně, podobný scénář rozhodně nelze vyloučit. Minulý týden však poslal směrem k trhům jasný vzkaz. Nastanou li problémy, Fed je bude řešit dalším rozvolněním měnové politiky tak, abychom mohli přejít z jednoho končícího večírku plynule do dalšího.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.