Jak zdražuje pojistné placené zaměstnavatelem cenu práce?

26.05.2011 | , Finance.cz
DANĚ


Pro zaměstnavatele není nejdůležitější údaj hrubá mzda zaměstnance, ale mzdové náklady. Pojistné placené zaměstnavatelem je v Česku vysoké, jak je to v ostatních zemích OECD?

V Česku platí zaměstnavatel za svého zaměstnance na pojistném 34 % z jeho hrubé mzdy (9 % na zdravotním pojištění a 25 % na sociálním pojištění). Zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč tak stojí zaměstnavatele 26 800 Kč.

Pro zaměstnavatele není nejdůležitější údaj hrubá mzda zaměstnance, ale mzdové náklady. Mzdové náklady za zaměstnavatele jsou kvůli pojistnému o 34 % vyšší než hrubá mzda zaměstnance. Zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč v praxi znamená zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele o 1 340 Kč. Odvody zaměstnance na dani z příjmu fyzických osob patří v Česku z důvodů rovné 15% sazby daně, vysoké slevě na poplatníka nebo daňovému zvýhodnění na děti v mezinárodním srovnání mezi nejnižší z členských zemí OECD. Odvody zaměstnavatelů na pojistném však patří mezi nejvyšší. Zdanění práce je tak v Česku v rámci zemí OECD napdrůměrné.


Česko: pojistné je vysoké a komplikované


Zaměstnavatelé jsou v Česku zodpovědni za odvední zdravotního a sociálního pojištění za své zaměstnance. A to i za odvod pojistného sraženého zaměstnanci z jeho hrubé mzdy (4,5 % na zdravotním pojištění a 9 % na sociálním pojištění). Pojistné je však nejenom vysoké, ale také je agenda spojená s odvodem povinného pojistného komplikovaná. Proč? Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu fyzických osob se odvádí z jiných vyměřovacích základů. Na trhu dále působí v Česku 9 zdravotních pojišťoven, jejichž konkureční činnost je značně omezená.

Větší zaměstnavatelé tedy posílají zdravotní pojištění každý měsíc na účet více zdravotních pojišťoven. V případě, že jsou zaměstnanci firmy pojištěni u všech 9 zdravotních pojišťoven, tak až na 9 různých účtů. Firmy tak každý měsíc zasílají potřebné doklady k odvodu zdravotního pojištění na více zdravotních pojišťoven, na různých formulářích a kontrola během roku může přijít z více zdravotních pojišťoven. Projekt JIM (jednotné inkasní místo) by měl tuto situaci zlepšit. Trendem ve vyspělých zemích je však odvod pojistného (sociálního a zdravotního) pouze na jeden účet a komunikace pouze s jednou institucí.


Výše pojistného závisí na mzdě


Ve většině členských zemí OECD závisí celkový odvod na pojistném na příjmu zaměstnance, v některých zemích je zavedeno více sazeb pojistného, ve většině zemí je však zaveden strop pro odvod pojistného. Zavedení maximálního vyměřovacího základu (stropu pro odvod pojistného) znamená, že s rostoucím příjmem klesá efektivní sazba pojistného placeného zaměstnancem tak zaměstnavatelem. Strop pro odvod pojistného je přitom v Česku v porovnání s ostatními zeměmi velmi vysoký, pro rok 2011 se přestává pojistné platit až z příjmu nad 1 781 280 Kč.


OECD: pojistné od 0 % do 42,3 %


Vyšší pojistné placené zaměstnavatelem než v Česku je z členských zemí OECD pouze ve Francii (42,3 %). Vyšší pojistné než 30 % z hrubé mzdy zaměstnance je ještě v Česku, Maďarsku, Itálii, Švédsku a Belgii. Ve dvou zemích (Dánsku a Novém Zélandu) však dokonce zaměstnavatelé za své zaměstnance žádné pojistné neodvádí. Od roku 2000 do roku 2009 hned 18 členských zemí OECD pojistné snížilo. V Česku se snížilo od roku 2009, kdy klesla sazba pojistného z 35 % na 34 %. Nejvíce se však snížilo pojistné na Slovensku (o 11,8 %). Slovensko od provedení daňové reformy v roce 2004 patří mezi země s nízkým daňovým zatížením. Světovým trendem je tedy snižování zdanění práce, snížení pojistného placeného zaměstnavatelem je jedním z řešení. Nižší pojistné znamená, že mzdové náklady zaměstnavatele zůstanou stejné a přitom se zvýší hrubá mzda zaměstnance.

Tabulka: Pojistné placené zaměstnavatelem v zemích OECD

Země Pojistné 2009 (v %)  Pojistné 2000 (v %)  Změna (v %) 
Francie 42,3 41,2 1,1
Česko 34,0 35,0 -1,0
Maďarsko 32,7 36,0 -3,3
Itálie 32,1 34,1 -2,0
Švédsko 31,4 32,9 -1,5
Belgie 30,4 32,9 -2,5
Španělsko 29,9 30,6 -0,7
Rakousko 29,1 23,5 5,6
Řecko 28,1 28,0 0,1
Slovensko  26,2 38,0 -11,8
Portugalsko 23,8 23,8 0,0
Finsko 23,0 26,0 -3,0
Německo 19,5 20,5 -1,0
Turecko 16,5 19,5 -3,0
Polsko 14,8 20,4 -5,6
Japonsko 12,9 10,3 2,6
Norsko 12,8 12,8 0,0
Mexiko 11,7 14,7 -3,0
Kanada 11,5 11,6 -0,1
Lucembursko 11,5 13,9 -2,4
Švýcarsko 11,1 11,6 -0,5
Irsko 10,8 12,0 -1,2
Velká Británie  10,6 9,9 0,7
Nizozemí 10,0 10,7 -0,7
Korea 9,8 8,9 0,9
USA 9,8 7,8 2,0
Austrálie 6,4 6,4 0,0
Island 6,2 4,8 1,4
Dánsko 0,0 0,5 -0,5
Nový Zéland  0,0 0,0 0,0

Pramen: OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DANĚ