Merkelová varovala před těžkými následky řecké restrukturalizace

Kroky, které by vedly ke ztrátám investorů, by v Evropě podle Merkelové vyvolaly na finančních trzích vlnu nákazy, kterou by bylo stěží možné dostat pod kontrolu. O záchranu by pak musely žádat i země, které jsou nyní bezpečně schopny řešit své problémy samy.

"Vznikla by situace, kdy by ostatní země kromě Německa nebyly schopny rekapitalizovat své banky, aniž by se nestaly terči trhů. Vyvolalo by to v Evropě nákazu a za ni nechci nést zodpovědnost," řekla Merkelová ve výboru Bundestagu pro evropské záležitosti.

Řecko, které dostalo loni mezinárodní pomoc 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) nebude schopno vrátit se příští rok pro peníze na trhy, takže eurozóna mu nyní chystá druhý balík finanční pomoci v podobném rozsahu. Německo původně prosazovalo, aby se na novém plánu podíleli svými ztrátami i věřitelé ze soukromého sektoru a ministr financí Wolfgang Schäuble navrhoval, aby akceptovali sedmiletý odklad splátek.

Merkelová však minulý týden po schůzce s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym obrátila a přistoupila na to, že účast soukromého sektoru bude čistě dobrovolná. Jen v takovém případě by ratingové agentury nepřikročily k označení řecké situace za platební neschopnost se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Za to si Merkelová doma vysloužila kritiku i od členů vlastní strany.

Merkelová dnes poukázala například na otázku obchodovaných pojistek proti bankrotu (CDS). "Nikdo na světě přesně neví, kdo přesně tyto cenné papíry vlastní, kdo bude muset pojistky vyplatit a kolik," řekla.

V Německu i dalších zemích eura dnes začínají jednání mezi vládami a soukromými věřiteli o jejich dobrovolné účasti na druhém balíku finanční pomoci Řecku. Příspěvek soukromého sektoru k němu by mohl představovat až 30 miliard eur a měl by mít podobu dobrovolných nákupů nových dluhopisů za ty, jimž vypršela lhůta splatnosti. K tomu by nynější držitelé dluhopisů získali na tyto investice státní garance.

Proti jakémukoli náznaku nedobrovolnosti v zapojení investorů do druhého balíku ostře vystupovala Evropská centrální banka, která varovala před nezměrnými následky pro evropský finanční systém. ECB za poslední rok nakoupila na trhu řecké státní dluhopisy za více než 50 miliard eur, jejichž hodnotu by po vyhlášení bankrotu musela odepsat.