EU se pokusí přiblížit dohodě o další pomoci Řecku

Takřka nulový pokrok je zřejmý po jednání ministrů financí eurozóny na konci minulého týdne, kteří se nedohodli takřka na ničem. Další část pomoci z loni schváleného "balíku" ve výši 110 miliard eur jsou ochotni uvolnit jen v případě, že řecká vláda prosadí další drastická úsporná opatření. Ani to však nebude stačit k tomu, aby se Řekové mohli v dohledné době vrátit na finanční trhy a mohli financovat svůj dluh přes soukromé investory.

Ve hře je tak vytvoření nového záchranného programu, který by měl opět přesáhnout hranici 100 miliard eur. Práce na nové finanční pomoci však povážlivě váznout, přestože Mezinárodní měnový fond jejich urychlením podmiňuje svojí případnou pomoc Řecku.

Pozornost se zaměřuje především na Německo, které spolu s některými svými severoevropskými spojenci žádá zapojení soukromých investorů do nového záchranného programu. Před takovým krokem ale varuje Evropská centrální banka, jež se obává, že například prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů budou ratingové agentury považovat za bankrot celé země. To by pak mohlo mít výrazně negativní dopad na stabilitu eurozóny a dluhová nákaza by se mohla rozšířit i mimo Řecko, Irsko či Portugalsko, které zatím potřebovaly pomoc mezinárodního společenství.

Jednání o nové pomoci ovšem teprve začínají a evropské vlády začínají přesvědčovat zástupce soukromé investory, tedy především banky, aby se záchrany Řecka dobrovolně účastnily. Tato jednání ale zatím nemají žádný výsledek a podle diplomatických zdrojů ČTK nelze konkrétní výsledky čekat ani od unijního summitu.

Debaty s nejasným koncem čekají lídry EU i v případě takzvaného evropského semestru, tedy nedávné posuzování národních reformních programů Evropskou komisí. Poměrně nedávno schválený nástroj měl být jednou z nejzásadnějších odpovědí na hospodářskou a finanční krizi, kterou v září 2008 rozpoutal pád americké investiční banky Lehman Brothers.

Komise v tomto případě posuzovala reformy, které národní vlády chtějí učinit v nejbližších několika letech a velmi často byla kritická. To platí i pro Českou republiku, kde doporučovala mimo jiné zrychlit zvyšování věku odchodu do důchodu. Některé země ovšem nesou negativní vyjádření slova z Bruselu velmi nelibě a chystají se hodnocení komise smést ze stolu. Skupinu zhruba čtyř členských států přitom vede Maďarsko, které Evropské unii posledních půl roku předseda.