Kudrin: Bělorusko nedělá dost, aby získalo zahraniční pomoc

Bělorusko podle Kudrina dostatečně neřeší krizi platební bilance, kvůli níž se deficit na běžném účtu dostal na 16 procent hrubého domácího produktu země. "Ani jedna vyspělá země, které záleží na stabilitě, nemůže dovolit něco takového," řekl Kudrin. "V historii posledních 20 let byly případy zemí, kde k tomu došlo, a všechny skončily v krizi," dodal.

Bělorusko sice v květnu devalvovalo oficiální kurz rublu k dolaru o 36 procent, nepřikročilo však ještě ke sjednocení různých kurzů měny do jednotného tržního kurzu, který by vytvořil podmínky pro obnovení rovnováhy v ekonomice, uvedl ministr. Zdůraznil, že bez dostatečných reforem Rusko neuvolní další část slíbeného úvěru z celkové sumy tři miliardy dolarů (51 miliard Kč).

Rusko již poskytlo Bělorusku v rámci fondu pro bývalé republiky Sovětského svazu úvěr zhruba 800 milionů dolarů a Minsk se obrátil o pomoc i k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), od nějž žádá až osm miliard dolarů. Moskva však nutí Minsk k rozsáhlé privatizaci, jejíž výnosy by pomohly ucpat díry v běloruské bilanci.

Kudrin uvedl, že i pro MMF bude "obtížné" uvažovat o pomoci Bělorusku bez náležitých stabilizačních opatření. Ekonomické reformy budou pro MMF podle Kudrina klíčem k rozhodování o pomoci zemi. Ministr dodal, že fond v rozhodování nebude přihlížet k politickým problémům země ovládané od roku 1994 autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

Minulý týden první místopředseda běloruské vlády Uladzimir Semaška řekl, že Minsk hodlá do konce roku eliminovat neoficiální tržní kurzy běloruského rublu a nastolit jednotný kurz zhruba na úrovni nynějšího oficiálního kurzu. Semaška také dal najevo, že Minsk je připraven prodat podíl na korunním šperku domácího průmyslu, producentu hnojiv Belaruskali, který se svým ruským partnerem Uralkali ovládá 30 procent světového trhu potaše.