ČSÚ: Cena obilovin a řepky letos prudce vzrostla

Průměrná cena tuny potravinářské pšenice, která je placena prvovýrobcům, letos v květnu podle ČSÚ na tuzemském trhu činila 5687 korun, zatímco loni to bylo 2731 korun. Cena potravinářského žita se zvýšila z loňských 2294 korun za tunu na 5099 korun. Výrazně vzrostla i cena řepky, a to z 7565 korun v loňském roce na květnových 11.954 korun.

"Pokud se letos sklizeň povede a úroda vyjde, tak zemědělci mohou očekávat pěkné ceny a ekonomický profit z rostlinné výroby bude zajímavý," komentoval cenový vývoj Hrbek.

Letošní sklizeň základních obilovin by podle prvního odhadu ČSÚ měla být o 6,1 procenta vyšší než loňská a měla by činit 6,547 milionu tun. Úroda řepky by měla vzrůst na rekordních 1,056 milionu tun, což by proti loňsku znamenalo nárůst o 1,3 procenta.

Na letošní sklizeň mají vliv vyšší očekávané výnosy, a to u všech základních obilovin, kromě ozimého ječmene. Celková osevní plocha základních obilovin však od roku 2007 každoročně klesá. Odhadovaný výnos základních obilovin, který činí 4,85 tuny z hektaru, je v porovnání s rokem 2010 vyšší o 6,1 procenta. Počasí v průběhu vegetace očekávanou úrodu obilovin zatím výrazně nepoškodilo, uvedli statistici.

Viceprezident Agrární komory Jindřich Šnejdrla ČTK řekl, že podle odhadu komory bude sklizeň obilovin mírně nižší, než odhaduje ČSÚ. Zatímco statistici letos počítají s hektarovým výnosem základních obilovin na úrovni 4,85 tuny, tak AK odhaduje výnos zhruba 4,8 tuny. "Předpokládáme, že celková bilance v Evropské unii bude stejná jako loni a neměl by být problém udat obilí na českém trhu," podotkl.

O ceně obilí je podle Šnejdrly zatím předčasné hovořit, jelikož s obilím z nové sklizně se nyní neobchoduje. "Měli jsme jednání s mlynáři, kteří zatím nemají snahu nás tlačit ke snižování ceny," uvedl Šnejdrla. Upozornil nicméně, že cena obilí se netvoří v Česku. "Bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet jeho cena na evropském trhu. V západní Evropě podle našich informací kvůli suchu očekávají nižší úrodu obilí. Navíc začalo pršet, takže bude mít i horší kvalitu," dodal Šnejdrla.

Řepka je dnes v Česku druhou nejrozšířenější plodinou s podílem na struktuře osevních ploch 15 procent. Při rekordní osevní ploše 373.000 hektarů ČSÚ předpokládá stejný výnos jako v loňském roce, tedy 2,83 tuny z hektaru.

Produkce nejrozšířenější zemědělské plodiny v ČR, pšenice ozimé, která je zaseta na 32,4 procenta z celkové osevní plochy, se očekává ve výši 4,218 milionu tun, což je o 5,6 procenta více než loni. Osevní plocha se meziročně zvýšila o 20.000 hektarů, tedy o 2,6 procenta, a odhadovaný průměrný hektarový výnos vzrostl o 3,1 procenta na 5,24 tuny.

Rovněž pšenice jarní vykazuje letos rozšíření osevní plochy o 9000 hektarů, tedy o 19,3 procenta, a při předpokládaném výnosu 4,14 tuny na hektar je odhad sklizně 238.000 tun, což je nárůst o 41 procent. U ostatních druhů základních obilovin se podle ČSÚ osevní plochy snížily, ječmen celkem a oves jsou na historickém minimu.

Odhad sklizně jarního ječmene činí 1,198 milionu tun, což je o 109.000 tun více než loni. Letošní osevní plocha jarního ječmene 272.000 hektarů je sice o 2,4 procenta menší, avšak díky vyššímu odhadovanému hektarovému výnosu 4,4 tuny se očekává sklizeň o deset procent vyšší než loni. U ječmene ozimého osevní plocha klesla o 8,5 procenta na 101.000 hektarů. Při shodném odhadovaném výnosu jako byl loňský, 4,50 tuny na hektar, se letos očekává sklizeň 453.000 tun, meziročně nižší o 8,6 procenta.

Potvrzuje se pokles zájmu i o pěstování žita, jehož osevní plocha letos klesla na 25.000 hektarů, tedy o 17,4 procenta meziročně. Při současném zvýšení hektarového výnosu z loňských z 3,91 na letošních 4,23 tuny z hektaru se předpokládá úroda ve výši 106.000 tun, což je pokles o 10,6 procenta.