Dluhový strop v USA. Drama s jasným výsledkem

22.07.2011 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Ačkoliv bývají letní měsíce na finančních trzích tradičně spíše klidnější, tentokrát si obchodníci na nedostatek napětí stěžovat nemohou.

V Evropě řádí dluhová krize a ze Spojených států již delší dobu hrozí ratingové agentury snížením ratingu Spojeným státům, kde se politici již několik měsíců nejsou schopni dohodnout na navýšení dluhového stropu. Obavy z možných následků a detaily z dosud neúspěšných vyjednávání, přitom drží pod tlakem jak americký dolar, tak světové akcie.


Co přesně je dluhový strop a kde se vzal?


Dluhový strop je zákonem stanovený limit pro maximální výši zadlužení Federální vlády Spojených států. Možnost půjčovat si peníze na účet Spojených států je výslovně zmíněna jako jedna z pravomocí Kongresu již v prvním článku americké ústavy. Ne vždy bylo ale zadlužování tak snadné jako dnes. Ještě do roku 1917 musel o každé jednotlivé emisi dluhopisů hlasováním rozhodovat Kongres a od této metody bylo upuštěno až během první světové války, kdy byla ministerstvu financí udělena pravomoc zadlužovat se dle uvážení, avšak maximálně do pevně stanovené výše. Svou současnou podobu a charakter prakticky nulové překážky dalšího zadlužování, dostal dluhový strop během Roosveltovy vlády, která, díky válečným výdajům a centralizované hospodářské politice, přispěla k do té doby největšímu růstu zadlužení v dějinách Spojených států. Zatímco v období mezi lety 1919 – 1939 dosahoval dluhový strop pohodlných 43 miliard dolarů, v roce 1940 činil 49 miliard, a během dalších pěti let se zvýšil šestinásobně až na 300 miliard dolarů. Od té doby kongres rozhodl o navýšení dluhového stropu ještě 67 krát až na současných 14 300 miliard dolarů. Snížen byl v celé historii pouze třikrát. Naposledy v roce 1960.


Historie se opakuje


Přestože se současná situace jeví na první pohled jako velmi vážná, v historickém kontextu se nejedná o nic mimořádného.  Podobná vyjednávání byla totiž téměř vždy doprovázena bouřlivou diskusí a vzájemným osočováním z nezodpovědnosti, buďto ve formě bezbřehého utrácení, nebo ve formě ohrožování stability země a vydírání momentálně vládnoucí administrativy.

Za Reaganovy vlády v roce 1987 tak dělil Spojené státy od bankrotu pouhý týden a například v roce 1995 hrozilo, že si více než 800 tis. tehdejších zaměstnanců ve veřejném sektoru bude muset vzít neplacenou dovolenou. V roce 1973 byl dluhový strop dokonce nezákonně překročen o 63 miliard dolarů. Důkazem toho, jak vážná situace byla budiž i to, že se tehdy poprvé po 112 letech konalo zasedání senátu v neděli. K takto drastickým opatřením američtí zákonodárci v tomto roce zatím nesáhli.

Stejně jako nyní, i v minulosti již několikrát ministerstvo financí muselo pozastavit emisi dluhopisů a hledat dodatečné zdroje uvnitř rozpočtových kapitol.  Zatím nikdy ale nedošla situace tak daleko, aby Spojené státy nebyly schopny dostát svým závazkům, a není jediný důvod domnívat se, že by k něčemu podobnému mělo dojít tentokrát.

Současná krize se ale proti těm minulým přece jen v něčem odlišuje. Ministerstvo financí totiž dosud nemělo nikdy tak omezený manévrovací prostor jako dnes. Důvodem je obří rozpočtový deficit, který je na tento rok rozplánován na 11 % HDP. Ačkoliv byl ministr financí Geithner po dosažení dluhového stropu schopen vyčlenit na chod státu z ostatních zdrojů dodatečných 232 miliard dolarů (převážně díky pozastavení reinvestování přebytků na důchodovém účtu), při tempu zadlužení dosahujícím v průměru 125 miliard měsíčně vydrží tyto finanční prostředky sotva dva měsíce. Ještě před vypuknutím finanční krize by si s nimi přitom vláda vystačila pohodlně na půl roku. 


Trh s dluhopisy čeká nabídkový šok


Dluhový strop tak navýšen bude a až teprve poté se mohou na finančních trzích začít dít věci. Spojené státy zaplaví trhy novým dluhem, který bude třeba nejen k financování běžného deficitu (125 mld. USD měsíčně), ale i k naplnění vyčerpaných rezerv (232 mld. USD), což je povinnost, která ministerstvu plyne ze zákona. V situaci, kdy americká centrální banka přestala s nákupy státních dluhopisů, bude velmi zajímavé sledovat, jak se tento nabídkový šok projeví na cenách nejen amerických, ale především evropských dluhopisů. Ceny některých evropských dluhopisů totiž klesaly i v minulých měsících, které byly, díky poptávce Fedu a pozastaveným emisím v USA, pro dluhopisový trh obecně nebývale příznivé.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. XTB

Autor článku

Jaroslav Brychta


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU