Evropané odcházejí do důchodu dříve

Důchodový věk a skutečný věk odchodu do důchodu se ve většině členských zemí OECD liší. Zajímavý je však rozdíl v chování seniorů v jednotlivých zemích. Pokud mohou, tak Evropané odcházejí do důchodu dříve, i za cenu výrazně nižšího důchodu.

Mnozí Evropané odcházejí do penze dříve, protože nemohou na trhu práce najít uplatnění. Naproti tomu Asiaté odcházejí do důchodu mnohem později. Sitauce šedesátníků na trhu práce je totiž v Japonsku či Koreji výrazně lepší než v Evropě. Pracovní a životní zkušenosti jsou velmi ceněny. Současně je práce pro Japonce nebo Korejce velmi důležitá a otázka osobní prestiže. V průměru tráví Asiaté v práci mnohem více času než Evropané (mají kratší dovolenou, delší pracovní týden, přesčasové hodiny jsou samozřejmostí). Pro všechny členské země OECD přitom platí, že ženy v průměru odchází do důchodu dříve než muži, o jeden až dva roky dříve.

Jak se měří věk odchodu do důchodu?

Průměrný věk odchodu do důchodu se vypočítává z průměrného věku všech osob, které odešly z trhu práce v průběhu posledních 5 let.

• Muži skutečně nejdříve odcházeli v roce 2009 do důchodu (dle studie OECD „Penzisons at a Glance 2011“) v Lucembursku (57,3 let), Rakousku (58,9 let), Francii a Belgii (59,1 let) a Slovensku (59,9 let). Naopak nejpozději v Mexiku (72,2 let), Koreji (70,3 let), Islandu (69,7 let), a Japonsku (69,7 let).
• Ženy nejdříve odcházely do důchodu v roce 2009 na Slovensku (56,2 let), Rakousku (57,5 let), Lucembursku (58 let), Polsku (58,5 let) a Itálii (58,7 let). Naopak nejpozději v Koreji (69,8 let), Mexiku (69,5 let), Turecku (68,3 let) a Japonsku (67,3 let).

Proč zaměstnávat šedesátníky?

V evropských zemích dochází k výraznému zvyšování důchodového věku, přitom situace šedesátníků na trhu práce není jednoduchá. Právě občané v předdůchodovém věku a absolventi mají na trhu práce v Evropě (na rozdíl od asijských zemí) nejhorší postavení. Myšlení firem a personalistů se mění pouze pozvolna. Začíná se však lepšit především ve skandinávských zemích. Zkušenosti, lepší sociální postavení a větší loajalita, to jsou hlavní přednosti šedesátiletých zaměstnanců, které začínají i některé evropské společnosti oceňovat. Evropské země však musí nadále výrazně pracovat na zlepšení pracovních podmínek pro šedesátileté zaměstnance, aktivní politikou zaměstnanosti či daňovým zvýhodněním pro zaměstnavatele.

Důchodové zvlášnosti

V členských zemích OECD byl v roce 2010 průměrný oficiální důchodový věk pro muže 64,4 let a pro ženy 63,0 let.

• U mužů se zákonný důchodový věk pohyboval od 60 let (v Koreji a Francii) po 67 let (Island a Norsko). Ve většině členských zemí OECD byl důchodový věk pro muže 65 let. Např. v Belgii je sice rovněž důchodový věk 65 let, ale při splnění podmínky 40 let pojištění mohou muži odcházet do důchodu v 60 letech. V Řecku je důchodový věk 65 let, ale při splnění podmínky 35 let pojištění, odcházeli Řekové do důchodu v 58 letech. V Itálii je zákonný důchodový věk rovněž 65 let, ale při splnění podmínky 35 let pojištění odcházeli Italové do důchodu v 57 letech (u manuálních pracovníků v 56 letech).
• U žen se důchodový věk pohyboval od 58 let (v Turecku) po 67 let (na Islandu a Norsku). Důchodový věk žen se zvyšuje rychleji než mužů. Ve většině zemí dochází navíc ke sjednocování důchodového věku pro muže i ženy. Více dětí již tak nyní neznamená nižší důchodový věk pro ženy.

Tabulka: Efektivní důchodový věk v zemích OECD (rok 2009)