Schäuble: Eurozóna není připravena delegovat vládu na Brusel

21.08.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Berlín 21. srpna (ČTK) - Eurozóna není zatím připravena na to, aby delegovala pravomoci na Brusel a vzdala se rozhodování v ekonomických záležitostech. Nedělníku Welt am Sonntag to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Reagoval tak na návrhy, že eurozóně by prospělo, kdyby měla jednu ekonomickou vládu. Myšlenku před pár dny nastínil francouzský prezident Nicolas Sarkozy na schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

"Jako soukromá osoba už by Wolfgang Schäuble byl připraven (delegovat pravomoci na Brusel). Nemám žádný problém s myšlenkou, aby zde byl jeden evropský ministr financí. Jako (německý) ministr financí ale říkám: naším úkolem tady a teď je problémy řešit co nejrychleji a na základě platných smluv," řekl Schäuble.

Před časem se rovněž objevily návrhy, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, což by podle stoupenců této myšlenky pomohlo zemím na periferii eurozóny. Hlavně Řecku, jemuž kvůli špatnému stavu veřejných financí prudce vzrostly náklady na obsluhu dluhu. Společné dluhopisy by sice snížily náklady Řecku, ale prodražily stabilním zemím, jako je právě Německo.

Merkelová se Sarkozym na schůzce v Paříži zhruba před týdnem potvrdili, že o společných evropských dluhopisech ani jeden z nich neuvažuje. Sarkozy společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhl, řekl ale, že pokud na ně dojde, bude to na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku. Myšlenku společných dluhopisů nepodporuje ani Schäuble, nejprve by podle něj musela existovat společná fiskální politika.

"Většina členských zemí ještě není úplně připravena akceptovat nezbytná omezení národní suverenity. Věřte ale, že ten problém lze řešit," řekl v rozhovoru s nedělníkem Schäuble. Ten se má v úterý v Paříži setkat se svým francouzským protějškem Françoisem Baroinem a projednat s ním finanční zdraví Evropy, včetně návrhu na zlepšení. Hovořit se má také o navrhované dani z finančních transakcí.

K otázce společných evropských dluhopisů Schäuble v sobotu řekl, že pokud by byly zavedeny, muselo by to být až ve chvíli, kdy bude existovat jednotná fiskální i rozpočtová politika. Jinak by podle něj hrozilo, že ve výsledku eurozóna vytvoří vysokou inflaci a destabilizuje celý ekonomický blok. Cílem současných snah je přitom dosáhnout v eurozóně dlouhodobé stability.

Časopis Der Spiegel s odkazem na výpočty ministerstva financí napsal, že pokud by eurozóna vydala společné dluhopisy, Němce by obsluha jejich státního dluhu každoročně přišla o několik miliard eur dráž. Společné dluhopisy by totiž byly vnímány jako rizikovější, a to právě proto, že by v nich byly zahrnuty i závazky vysoce zadlužených zemí.

Šéf německého finančního ústavu Commerzbank Martin Blessing ale řekl, že evropský ministr financí, který by měl pravomoc rozhodovat o daních a rozpočtu jednotlivých členských zemí, je potřeba. Jedině tak je prý možné eurozónu vyvést ze současné dluhové krize.

Německo už čelí kritice za některé své návrhy, jak řešit krizi eurozóny. Patří mezi ně například i zmiňovaná daň z finančních transakcí, na které se shodli Sarkozy s Merkelovou. V nejbližší době ji chtějí navrhnout ostatním členským zemím.

Šéf sdružení německých bank (BdB) Andreas Schmitz varoval, že navrhovaná daň z finančních transakcí nebude mít žádný efekt a nezabrání vzniku dalších finančních krizí. Profesionálním obchodníkům, kteří fungují na globálních trzích, je totiž úplně jedno, kde obchodují. Pokud by tedy Evropa zavedla překážku v podobě daně, Evropu při svých obchodech jednoduše vynechají a soustředit se budou na obchody v jiných zemích a na jiných kontinentech.

"Žádné velké daňové příjmy nikdo neuvidí," řekl Schmitz jinému německému nedělníku Bild am Sonntag. Zastánci navrhované daně tvrdí, že eurozóna by díky ní mohla ročně vybrat 30 miliard až 50 miliard eur (od 734 miliard do 1,2 bilionu Kč).

Autor článku

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK